COOLna

….dědictví času a kultury…


klima

  • Pěstování jedlých hub prostřednictvím mykolesnictví má potenciál pro produkci uhlíkově negativních potravin a zmírňování konfliktů.

    Jak v studii, kterou zveřejnil vědecký časopis PNAS, uvádějí britští odborníci Paul Thomas a Alistar Jump, jedlé lesní houby představují výbornou příležitost pro produkci potravin bohatých na proteiny a zároveň pro polapení podstatného množství uhlíku z atmosféry. Obvykle se ale stromy pěstují na úkor půdy, která by jinak mohla být využita k pěstování zemědělských plodin.… Continue reading

  • I rostliny pláčou…

    Vědci ukázali, že pokud rostliny čelí např. dehydrataci či jiným problémům, vydávají zvuky, které lze přirovnat k lidskému pláči. Není ovšem zcela jasné, jakým způsobem tak činí. Podle převládající hypotézy tyto zvuky pocházejí z xylému tedy „trubic, které transportují vodu a živiny z kořenů do stonků a listů“. „Voda v xylému je držena pohromadě povrchovým… Continue reading

  • Za mikroplasty mohou nejen sáčky a lahve, ale i barvy.

    Když přemýšlíme o zdrojích mikroplastů, často nám na mysl přicházejí plastové láhve, igelitové tašky nebo vlákna z oděvů. Avšak vědci nyní upozorňují na jiný zdroj, který si zaslouží větší pozornost. Podle výzkumníků z Torontské univerzity se barva z hlediska mikroplastů „vážně podceňuje“. Tato situace je obzvlášť problematická vzhledem k tomu, jak rozšířené jsou barvy všude… Continue reading

  • Falešný poplach a fake news u ryb

    Řídit se mylnými, či dokonce zavádějícími informacemi se nevyplácí. Platí to nejen mezi lidmi, ale i ve zvířecích společenstvech. Život ve zvířecím společenstvu s sebou nese celou řadu výhod. Nesporným přínosem je vyšší bezpečnost, protože ve skupině je větší šance, že si někdo všimne blížícího se nebezpečí. Už samotný fakt, že se někteří členové společenstva… Continue reading

  • Z jakých důvodů není dobré konzumovat žabí stehýnka?

    Odborníci na biodiverzitu z Bonnu varují před konzumací žabích stehýnek. Spočítali, že počet stehýnek vyvezených do Evropské unie v letech 2010 až 2019 odpovídá zhruba dvěma miliardám usmrcených žab. Státy EU jsou největším odběratelem žabích stehýnek na světě. Dokládá to studie vědců z časopisu Nature Conservation. Největšími konzumenty žabích stehýnek byli v měřené dekádě Francouzi,… Continue reading

  • Změněné stavy vědomí již u opic

    Změněné stavy fascinují nejen lidi, ale i zvířata. Děti točení se za účelem závratě činí na houpačkách a kolotočích, dospělí zase víří při tanci. Výzkumníci však zjistili, že to dělají i lidoopi, uvedl časopis Primates. Poté, co se vědci z University of Warwick a University of Birmingham dozvěděli o virálním videu gorilího samce točícího se… Continue reading

  • S dobrou pamětí

    Když se americká občanská válka v roce 1864 pomalu chýlila ke konci, byly podmínky v zajateckých táborech jižanské Konfederace otřesné.  ely byly přeplněné a nehygienické a vězni z řad unionistické severní armády museli každý den přežít jen s trochou kukuřice. Mnoho jich zemřelo na vyčerpání průjmem a  kurdějemi. Není divu, že ti, kteří se odtamtud nakonec dostali, se po válce vrátili… Continue reading

  • Které stromy nejlépe čistí vzduch?

    InspiracePříroda a ekologieSpolečnost Schopnost stromů čistit vzduch oceníme zejména ve městech, kde jezdí hodně aut a celkově ovzduší není nejčerstvější. Které z nich však jsou v čištění vzduchu nejefektivnější? Vědci provedli výzkum, aby dovedli tuto otázku zodpovědět. Nejvíce výkonný se zdát být modřín, informoval časopis Ecological Indicators. Listy a jehličí stromů hraje zásadní roli při… Continue reading

  • Vystačí si sami!

    Skokani zelení na to vyzráli. Dokázali si vytvořit strategii, při které vůbec nepotřebují samičky svého druhu. V povodí řeky Odry totiž na žádnou žábu ženského pohlaví patřící k taxonu Pelophylax esculentus nenarazíte. V období na přelomu dubna a května, kdy obvykle začínají námluvy a na březích rybníků či tůní se konají hotové koncerty místních obojživelných obyvatel, tak skokani zelení lákají… Continue reading

  • Proč je důležité uchovávání genetických vzorků?

    Pro zachování bohaté biodiverzity, potažmo ochranu přírody jako takovou, se v posledních desetiletích osvědčil nový obor – ochranářská genetika. Využívá genetických metod pro získávání informací o vzácných a ohrožených druzích a zaměřuje se také na studium genetické rozmanitosti v jejich populacích. Ta může být v souvislosti s lidskou činností a zásahy do přírody významně snížena, čímž může dojít k omezení schopnosti populace přizpůsobit se… Continue reading

krematorium