COOLna

….dědictví času a kultury…


básně

  • (Z)povídání zimnice

    Jsme mučedníci, poskládající svá těla dobrovolně na hranici? Jsme padlí andělé, kroužící bezhlavě, bezvládně, bezcílně, bezradně, bezelstně nad pahýly odumřelých výhledů do budoucna? Jsme snad zástupy světlonošů, že utýraní uléháme po večerech v horečkách do vybombardovaných zákopů? Houževnatě prohráváme bitvy se smyslem Bytí, rozbití na maděru důkazy rozkládajícího se lidství. V příbytcích svých rakvi rozsápaní… Continue reading

  • Chci křičet

    Chci křičet jaký mám strach jak zoufalý jsem jak měním se v prach jak trápím se jak tápu sám jak zhola nic nezvládám Chci řvát a hodně z plných plic! „Co děje se?“ já řeknu: „Nic“ xabyssus Continue reading

  • Srovnávat člověka s druhým

    Srovnávat člověka s druhým, je holý nesmysl. Růžím také nevyčítáme, že nejsou kopretinami. xabissus Continue reading

  • Sen

    Ešte som v pavučine spánku hĺbavo ponorený v noci ako červotoč sa prevŕtavam ku dňu na chrbte s nošou snov a nevyplnených túžob zrazu je ráno Eduard Grečner Continue reading

  • Krize

    Trvalý růst se stal kánonem, nejzbožnějším zákonem. Vyrábět, vyrábět, vyrábět, konzumovat, konzumovat, konzumovat, více a levněji. Auto a televizi do každé rodiny, nejlépe dvě a třetí pro psa. Dokonale uměle vyvolané potřeby. Nemůžeš zastavit ani na chvíli. Tlak a stres stres a tlak. Pořád dokola. Musíš jít, musíš chtít, musíš o vše zápasit. Buď produktivní,… Continue reading

  • Návrat

    Když strom umírávíc než smutno je mi.Květ se zavíráschne a padá k zemi. Míza jako krev zasychá na kmeni.V propletence střev kořeny se mění. Jak ten strom já téžk žití sílu ztrácím.Ne, to není lež,do země se vracím. Radek František Bičan Continue reading

  • Chrám západní civilizace

    Hospoda je chrám západní civilizace a hospod(in)ský jeho představený – za úplatu roznáší Pivanáše a Rumas Maria. Vyzpovídáme se přátelům a v alkoholu hledáme rozhřešení. Cigaretový kouř nahrazuje kadidlo a jukebox slouží mši svatou (každý si zazpívá svou oblíbenou) . Při přípitku se pomodlíme: \“Alechuja!\“ A na konec.. Opilí mystickým zážitkem, do rána zapomeneme všechny… Continue reading

  • Celá zem v mlze…

    Celá zem v mlze propadla toulce: To chodí stromy po noční louce. To se daly na pochod hrozny s nazlátlým vínem, to z domu do domu putují hvězdy stínem, to řeky obracejí – plynou k prameni! A mě se chce spát, na tvém rameni. Marie Cvětajevová Continue reading

  • To už se stalo

    Někdy chceš přidat víc je ti něčeho málo a pak si řekneš NIC – to už se stalo někdo to napsal už někdo namaloval byly tu přede mnou proč bych to opakoval a pak ti přece jen tam v nitru to nedá když to chce z tebe ven a člověk pořád hledá jak zrelativnit i… Continue reading

  • Básně

    Na básničkách je mimo jiné zajímavé to, že můžete napsat tu sebeniternější, a stejně nikdy nebude jen o vás. Dokonce čím víc niterní bude, čím opravdověji a víc cele se do ní vložíte, tím pravděpodobněji bude mít obecnou platnost. Tím víc se mezi těmi, kdo vám prokáží tu náklonnost a přečtou si ji, najde těch,… Continue reading

krematorium