Uprostřed tiché zeleně i času, jenž se kolem žene, ne vše je zodpovězené, ne všechno rozřešené. Jedinou pouze odpověď znám bez pochyb, jež nezmlkají: že není, co je světem svět, nad tu, kdo přišla jako z bájí, čí oči, ryzí, upřímné, snesly i tvrdý pohled bídy, střídavě vlídné k modři dne a stroze chladné k… Continue reading

Doufám a zoufám, nemám slov a prosím, jsem jako led a hořím jako vích, pro všechno mám hned obdiv a hned smích, setřásám jho a pak je znovu nosím. Mám rád jen to, čeho pak trpce želím, jsem statečný a chybí mi dost sil, mám malou naděj, ale velký cíl, lekám se lásky, a přec… Continue reading

Vypálím na svět celé svoje hoře dříve než luk jedinou ze svých střel a zaleju si uši voskem včel, ať neslyším Sirénu svého moře. Změním své oči ve dvě studny v tváři a srdce v oheň, hlavu v hradbu skal a nohy v kořen, jenž by nespěchal vždy vstříc té kráse, jež tak krutě září.… Continue reading

Potřebuješ člověka,který tě respektuje,přijímá a miluje. Takového člověka můžešnajít, můžeš se s ní seznámit.Člověka, který tě podpoří,pochválí, povzbudía má k tobě důvěru.Člověka, který je k tobě láskyplný. Potřebuješ člověka,který ti ukáže cestu,jak žít životem lehčím, prostšíma šťastnějším. Takový člověk existuje.Tobě zcela nablízku..Tím člověkemjsi ty. Malý princ v násMalý princ v nás Continue reading

I ke mně přijdeš jednou,nevynecháš mne,skončím svou dráhu bědnou,pouto se rozpadne. Ještě se přijít ti nezdá,milá sestro Smrti,visíš jak chladná hvězdanade vším, co mě drtí. Jednou však budeš blízkáa plná plamenů –přijď, milá, mně se stýská,vem si mě, jsem tvůj. Hermann Hesse Continue reading

Objímej, líbej mě, svírej mě, moje pan,dechem z úst do úst mě celého prohřívej,tisíce polibků, tisíce mi jich dej,vždyť láska nezná mez a nezná počítání. Líbej mě zas a zas, pročpak se schováváte,krásné rty, pro dobu, až budete jen stína až se budete líbat jen s podsvětím,bledé a bez barvy, bez nachu, který máte? Zaživa… Continue reading

Miláčku, vstaňte již, smí se tak dlouho spát?Hle, skřivan na nebi se dal už do svých trylkůa slavík milostný pěje též notnou chvilkusvou píseň o lásce z houštin a ze zahrad! Vzhůru – a pojďte se podívat na svůj sad,na růže rozkvetlé, na perly rosy v trávě,na záhon fialek, který vy přemítavěchodíte každý den navečer… Continue reading

Přitiskni, moje milá,svá sladká ústa  mým,abys mi ulevila,nebo se utrápím,polož mi kolem krkutu svoji bílou ruku. A pak tvář blízké tvářemi pohleď do očí,ať mi ta tvoje záředo srdce přeskočí,vždyť pije usouženojen lásku a tvé jméno. Bývalo dřív tak směléa hrdé celý čas,teď se však vzdalo celétvé kráse napospasa v hoři blaženo je,jenom když zemře… Continue reading

Tu kytici, kterou vám posílám,jsem uvil z květů, jež se v sadě skvěly,a kdybych je dnes neotrhal sám,byly by zítra všechny opršely. Vezměte si je, paní, za příklad,vždyť vaše krása, i když kvete právě,bude též vkrátku celá zvadlá státa náhle zajde jak ten kvítek v trávě. Čas pomíjí, čas pomíjí, má paní,ach ne, čas ne,… Continue reading

Víc než má jaro květů v hájia podzim hroznů které zrají,víc než má léto parných dnůa zima jíní po ránu,víc než má moře ryb a rakůa širé nebe chmur a mraků,víc než má Bretaň kamenůa Auvergne čistých pramenů,víc než má půlnoc hvězd a svícía prales větví šelestících,mám já, má paní, kvůli vámhluboko v srdci běd… Continue reading