I když mi, lásko, stále unikáš, jsi moje ustavičná přítomnost, ó jistě! Tak jako vodopád: i když jej stále opouští voda stále táž, on stále zůstává na tomtéž místě… Vladimír Holan Continue reading

Být milován! Tento sebeklam, i když snad dosud je bezděčný a jen v předtuše, hledá sobě rovného. Brzy jej najde: je to zoufalství, zatím opuštěné, ale jak potom po celý život věrně, i když miluješ! … Vladimír Holan Continue reading

To, co jste řekla a pak ještě žila, bylo pro mrtvé… Vždyť opravdu jenom radost je v čase, neboť jedině ona je právě teď. Nejpřítomnější. Nejsmrtelnější… Vladimír Holan Continue reading

Všechna má slova, zničená nahým úžasem, mluví o těle ženy.. Vědomo své krásy vyzývá mou němotu k stesku, písni, zbožňování, ba k věštbě, ale jako by se mělo ještě doplnit, co chybí, už je tu chtíč… Každá láska je nešťastná. Vladimír Holan Continue reading

To je ta chvíle, kdy oheň v krbu je třeba přikrýt popelem.. Udělají to ruce tvé staré matky, ruce, které se třesou, ale ruce, jejichž třesení je stále ještě mírou ubezpečení…Zkolébán jimi usínáš a je ti dobře… Obyčej, teplo, slast a klid, důvěrnost dechu s něčím až rajsky zvířecím, to obdarován být i darujícím, když… Continue reading

Také jsem kdysi o Božím těle vdechol vůni kadidla a na ruku navlékal si věneček z jarního kvítí. Také jsem se díval zbožně do nebe a poslouchal zvony. Myslil jsem, že to stačí, ale nestačilo. Kolikrát už mi jaro prchajíc svou pátou rozvířilo pod okny závěj květů, a dávno už jsem poznával, že květ plný… Continue reading

V dalekých novinách psali tvé závěti, o slávě duše tvé ponětí neměli. Urovnej vřetena, přadleno paměti, přadleno pohrom, srovnej své kužely! Jen plamen se cvrčkem, znalý tvé historie poví ti refrén tmy, refrén o černém sněhu, o sněhu krvavém, jež dusot kopyt ryje; ten refrén tlumený jak šepot nočních břehů (pět hvězd je na vodě… Continue reading

To ticho po tobě jak po potopě,když voda opadá.Nahmatám svá slova potmě –vylouhovaná do naha.Ztratila smysl, škeble prázdé.Já největší z nich – zavřená,pochmurná truhla plná bázně,žes pro mne navždy umřela. Continue reading

Když stane se, že kamarádzaváhal nebo zklamal snad,a ty bys prostě věděl rád,zda ještě na něj můžeš dát –vezmi ho do hor, uvidíš!Nechystej mu žádnou lest,jenom si zkuste skály slézt,ať víš, s kým máš tu čest. Možná, že v horách ztratí vtip,ohrne nos a zdrhne zpět,sotva ho spálí první led,začne ti vyvádět –pak je to… Continue reading