COOLna

….dědictví času a kultury…

básně

  • Niečo už muselo prísť

    Niečo už muselo prísť, aby sme sa prestali hrýzť ☝🏻. Nákupy 🛒bezodné, v noci a aj vo dne. Lyžiarske zájazdy🎿, život len za jazdy. Koncerty, eventy, 🥂 kde si v tom celom Ty? Človek sa stráca, teraz to spláca. Bude to fuška, zohnať si rúška😷. A čo ťa podnieti? Percento obetí? Za múrmi dverí, žime… Continue reading

    ,
    , , , ,

  • Markéta Hrbková – Sen pod jabloní

    Sen pod jabloní, za soumraku je člověk vždycky trochu sám, když cítí, jak se k zemi kloní minulost větví do všech stran. Den pod jabloní. Na konci času je svět vždycky trochu sám, když cítí, jak se k zemi skláním a hledám klíče od svých bran. Jsem pod jabloní. Na konci bdění se člověk cítí… Continue reading

  • Svět – postel

    Jsou dny i noci, kdy se nechceš probudit. Poté, co nasáváš inspiraci v různém skupenství… Postel = nejsladší droga. Závislost na polštáři, peřině, pod víčky nevědomí a představa Freuda na morfiu, jak se v psychoanalytickém nebi válí s Jungem na kanapi. Dřímáš, nádech střídá výdech… Do toho budík začne vykřikovat: \“Vrať se ze snu do… Continue reading

  • Já chtěl bych tě vzít za ruku…

    Já chtěl bych tě vzít za ruku a na cestu pár nanuků. Roztát v místech skal a lesů zavinit tam půdy sesuv Petr Soukup Continue reading

  • Nesamostatnost

    Mám tolik přání a zrovna žádná hvězda nepadá. Sakra, tak co jim brání? Zas ňáká technická závada? Nemáte někdo kontakt na týpka co to má na strarost? Je nás tu asi sedm miliard a přání máme vážně dost! Petr Soukup Continue reading

  • Podzim

    Podzim, byl podzim! Upřádal své pavučiny! Jehličím vlékl nitě potrhané. To slunce ospalé, to slunce vyhaslé na pohádkově tichou louku zacházelo, až smutek stařecký na věcech všech se třásl. Jak zahořelo všecko žlutí temnou. Nejzazší dálky! Dálky! Barvy setřené! A stádo zmatené zaniklo v dálce, zvonky zmatené, – tam zvolna vléklo se mlhou rozvířenou prachem,… Continue reading

  • Zrána

    Z rána přesně v davu. Držíme si jednu řadu, nevybočuj, nevnímej, hlavně si to užívej. Tridrey Continue reading

  • Skrčený v zármutku

    Skrčený v zármutku, a proč krutý skutku. Bereš, co dobré jest? Tak nečestná to lest! tridrey Continue reading

  • Jako řeka

    Být jako řeka, co v zemi se rodí, být jako horská bystřina, co v své pouti nikdy nepoleví, stále se někam ubírá. Být jako řeka mezi stromy, skrývat se tiše ve stínu, co u dna se bouří, nepostojí, však na venek klidnou má hladinu.                                                               … Halka Hana Doubravová Continue reading

  • Hlas Ze-mě

    Ten hlas, co teď ze mě tiše zní, bude i hlasem posledním, co na cestě domů mě doprovodí, do míst, kam všechny duše vodí. Ten hlas je tu s námi po staletí, my slyšeli ho už jako děti, to, že jej dnes málokdo slyší, je proto, že už nejsme tišší. Ten hlas je tu stále… Continue reading

a svět se točí… bezpečnost big data bydlení básně coronavirus diktáty doprava děti edukace ekologie energie historie internet jídlo klima knihy komunikace konzum koronavirus kultura lifehack lifestyle marketing pandemie partnerství peníze politika pozitivní práce právo psychologie psyché recepty Rusko sociální sítě sociální síť společnost vzdělání válečný konflikt Ruska na Ukrajině vědění zajímavosti zdraví Česko ženy

krematorium