COOLna

….dědictví času a kultury…


básně

  • …Společně na výlet…

    …stačí jednosměrný lístek a zapomenout cestu zpět. Ve Tvém klíně chci zabloudit. Vstoupit a nechat se pohltit mechovýma rukama. Vrůstáme symbioticky do sebe, jsouce si vzájemně ložem i podložím… Jakub Urbanec Z pírka bázní Surreální st(r)av(a) Continue reading

  • Sevřenou dlaní nepohladíš

    I. Oddat se plně! Nechat se vést na vláčné vlně! Uvěřit sladké masce… naše příčetnost pokaždé je v sázce! Nejedno nitro roztrhalas jemně. Byť byli spojeni, trvalé uspokojení nenalezli. Kompromisy, kompromity… Ona něžná, on slitý. Ona režná, on bitý. Ona žije zítra, on v minulosti. Možná by do toho vlítla, on má pochybnosti Možná jej… Continue reading

  • Orální óda

    Předehra Obdivuji se rtům… Co všechno vypouští ta odtoková trubka každého já. Odpad, vývod či komunikační kanál? Ladit vlny myšlenek v přímém vysílání! Přenos do éteru, in vivo! Intermezzo \“Čisti si zuby,\“ říkala maminka s tatínkem. \“Ústní hygiena k životu patří. Vyplachuj si kazy hojivou řečí. Perličkou na každém slově bude jeho jahodová příchuť.\“ Vyvrcholení… Continue reading

  • Volba

    Reklamní teroristi útočí na všech frontách. V televizi, v počítači, venku, v oku, ku___! Rvačka o zákazníka, na každém kroku. Někdo má na to vlohu, řekne:\“Naval prachy, nebo s tebou vyrazím výlohu!\“ Někdo sype peníze, někdo si sype popel na hlavu. Z posypu na pomeranči se osypu. Ještě, že jsem nechyt tu gripu, očkování jsem… Continue reading

  • Hlasy ticha

    Také Gautama zemřel, ač dosáhl nesmrtelnosti, jeho podobizny mlčky meditují dodnes. Našel klid a blaženost. Věděl kde hledat štěstí a jak bolí sklíčenost. V jeho zahradě i vítr hledá úkryt před vymřením. Jakub Urbanec Z pírka bázní Surreální st(r)av(a) Continue reading

  • Hugo Pavel – Jsi

    Jsi nesplněný sen chvilička času jen řeka marných nadějí nepláči ani se nesměji trpělivě čekám a nevím kdy a kde mi rybička zabere splní bláhová tajná přání ví, neví, má, nemá zdání trpělivosti moje radosti štěstí v neštěstí trest boží nebo dar všechno mi dal všechno mi vzal komu než tobě, řeko má kouzelná bych… Continue reading

  • V tichosti oddání

    Svou ruku do vlasů ti dám a pramínky prsty budu proplétat aby dotek konečků ke konečkům se stal aby tvůj pramen mě obdaroval pozoruji tvá zavřená víčka hladím tvou tvář a očekávající líčka rty přikládám prsty šíji pozvedám vzdechy ladíš struny a objetím tiskneš se zvolna ústy řekneš mě ~*~ v tichosti oddání Rose Rosé Continue reading

  • 1-1=0

    Psala mi že na mě myslí Nespí nemluví a nejí A já? Pohrávám si s čísly S numerickou beznadějí Devět dní a devět nocí Bez tebe to činí vskutku Násobeno černou mocí Osmdesát jedna smutků Přímka přímku neprotnula Úsečky jsou bez hranic Jeden bez jedný je nula A to není nic než nic Čísla se… Continue reading

  • Ingeborg Bachmannová – Běhnutá voda

    V životě daleko a blízko ke smrti, že o tom nelze s nikým už vést při, ještě si urvu ze země svůj díl; než tichý oceán mě navždy pohltí, zelený klín mu k srdci zabořím. Cínový ptáci s vůní skořice táhnou. Jsme spolu sami: já a čas, můj vrah. V extázi kuklíme se do modra. Continue reading

  • Perspektiva

    Jakou má láska perspektivu? – Ty klamy naopaků, které nám vnutí představivost zraku, nám pod kontrolou povědí, že stěží kdy hrany stolu v jedné přímce běží, že vzdálenost nás zkracuje, že kola spíše než kruh nám připomenou ovál; že kouty stropu nesplynou v přesném véčku, že silnice se dálkou ztenčí v tečku – může to… Continue reading

krematorium