COOLna

….dědictví času a kultury…


a svět se točí…

  • Pravda je proces…

    „Klást si stále znovu otázky, a hlavně nad sebou. Když vykládám, jak něco je, musím to zároveň zpochybnit – co kdyby to tak nebylo? Patočka tomu říkal, že filosof pracuje, když couvá. To znamená: on něco řekne, něco promyslí, udělá a pak se vrací, aby přezkoumal, co to vlastně udělal.“  (z rozhovoru pro Paměť národa)… Continue reading

  • videoobsah

    Problém klipové pseudožurnalistiky: extrémní pozornost upřená na jednotlivý exces, u kterého zrovna byla kamera, a mlčení o míře, v jaké se podobné situace mimo jejich záběr stávají, i jejich důvodech. Pokud novináři nejste, buďte k videu stejně podezřívaví jako k řetězovým mailům – kamerou se sice lže o něco hůř než klávesnicí, součástí sdělení jsou… Continue reading

  • "Zaklekávám na rozkaz!" (finanční úřad)

    Některé plátce daně úředníci tvrdým přístupem deptají, jiné nechávají vyklouznout bez zaplacení.  „Dostaneme shora nařízeno, že musíme vydat určitý počet zajišťovacích příkazů nebo udělat určitý počet dražeb zabaveného majetku. Podle toho se hodnotí finanční úřad,“ říká v reportáži Taťána Zmydlená, vedoucí vymáhacího oddělení ve Valašském Meziříčí. Vysvětluje tím přehmaty, které úředníci, tlačeni pokynem shora, dělají.… Continue reading

  • Všichni míříme do digitální jeskyně

    Nedá se to zastavit, nedá se s tím nic dělat, mnohým to nedá spát a jiným se díky tomu naopak spí lépe než kdy dřív – naše životy se digitalizují. Je jedno, jak moc se tomu bráníme, homo psifiakós aneb člověk digitální je tu. Jsem to já, my, naše děti a jste to dokonce i… Continue reading

  • Vztah jako šachy

    Spolu to zvládneme,\“ řekla dáma. A král věděl, že je v bezpečí. Král je sice pomalý a zranitelný, ale ví, že dáma ho ochrání. Až na jeden případ: když ji přestane vnímat jako dámu. Pak s ním ona přestane zacházet jako s králem. A králi se může lehce stát, že ho vyšachuje obyčejný pěšák. Přeji… Continue reading

  • komplexní realita

    Koronavirus zostřil naši pozornost vůči částicím, fragmentům, stopám. Střetávají se tu logika hranic a možností kontroly, idea idealismu a univerzalismu. Až teď se lidé začínají zajímat o to, odkud jsou všechny ty balíčky z e-shopů a jestli nemohou být infikované. Bude to zřejmě nahrávat spíše izolacionismu než sounáležitosti, může to jen více otřást idealismem Evropské… Continue reading

  • (sexuální) život slepic

    Ke slepicím mám blízko, vlastně jsem s nimi vyrůstala. Pozoruhodné na tom je, že to nebylo na venkově, ale v Praze, ba dokonce v jejím samém centru. Bez několika slepic se totiž babička vyhnaná po Vítězném únoru z hospodářství na venkově odmítla k nám do Prahy stěhovat. Kdykoli jsem konfrontována s deprimujícím obrazem olysalých ptáků… Continue reading

  • Svět je komplikovanější…

    Umění má pro dnešek relevanci v tom, že se zabývá fyzickým materiálem. Vytváří situaci, do níž vcházím, něco, co na mě působí a interaguje s mým tělem a smysly. Obě disciplíny mají svoje pravidla a vlastně spolu zas tak běžně nespolupracují. Některé způsoby myšlení – včetně nového materialismu – se prokazují jako mnohem živější v… Continue reading

  • Že jsou lidé v pohybu, neznamená, že se mění…

    Kdysi jsme všichni byli nomády, pouští a mořem jsme procházeli po stěží viditelných stezkách, ale ti, kteří nás vedli, je znali spolehlivě. Když jsme se usadili a zakořenili jako stromy, kterým však scházela schopnost využít větru, jenž by roznesl naše semena, našli jsme jen infekce a nespokojenost. Obyvatelé tohohle města však dokázali usmířit obě protichůdné… Continue reading

  • To je ale otázka

    Sice měníme zaměstnání, partnery i domovy, ale sami zůstáváme týmiž. To, že se často přemisťujeme, na našich osudech nic nemění, protože náš charakter je jak odlitý z betonu. A jak víme od Hérakleita, charakter je naším osudem. Když jsem dala esej přečíst blízké osobě, odpověděla mi, že je to pěkné, až na to, že to… Continue reading

krematorium