COOLna

I na dnešní dobu poměrně husarský kousek, splést si úmrtí sourozence. Právě tento omylný počin ovšem stál u vzniku něčeho, co je pro nás dnes již takřka samozřejmostí – za udílením Nobelových cen. Ty s sebou nepřinášejí pouze prestiž, ale i tučnou finanční odměnu. Pojďme se ale vrátit v čase a připomenout si ono osudné jaro 1888.

Paříž, jaro 1888. V blízkosti pro Paříž tolik typické řeky Seiny umírá Ludvig Nobel a tamní tisk, nám z neznámých důvodů ho zamění s jeho známějším bratrem. Titulek „Zemřel obchodník se smrtí“ je pro mnohé krutou ránou, ale i tak trochu paradoxem. Vždyť právě tento vynálezce má na svědomí objev, který je pro mnohé spíše noční můrou než objevem století.

Ano, mnozí tuší správně, místo Ludviga je totiž v denním tisku otisknuto jméno jeho bratra Alfreda. Poslední rána pro muže, který už dlouho pohrdá svým vlastním životem a pro kterého už peníze nehrají žádnou roli. Oplývá totiž blahobytem. Jen málokdo z nás si dokáže představit, jak se Alfred Nobel v takovou chvíli musel cítit. Navíc ho v tu dobu tisk vůbec nešetřil, když o něm mluvil jako o člověku, který doslova zbohatl na způsobu, jak zabít co nejrychleji co možná největší počet lidí.

Jestli byl do té doby odhodlán svou reputaci napravit, po přečtení novinového článku se stala jeho posedlostí. Byla by ale nesmírná škoda přistupovat k tomuto člověku jen jako k slavnému švédskému vynálezci výbušniny. Byl nesmírně sečtělý a vzdělaný muž. Mluvil plynně několika světovými jazyky. A ano, je skutečně pravda, že pohádkově zbohatnul na prodeji dynamitu válčícím evropským mocnostem.

Jeho nehynoucí impérium se neustále rozrůstalo, tvořila ho přibližně stovka továren na dynamit a munici napříč Evropou, Jižní Amerikou až po Austrálii. Značné podíly navíc vlastnil hned v několika důlních společnostech soustředících se na zlato. Už v té době vycítil potenciál nerostného bohatství a investoval nemalý obnos peněz do ruské ropné společnosti, která sídlila v Kaspickém moři.

Alfred Nobel je však věčnou připomínkou, že finanční přepych není vždy spojován se štěstím. Společně s jeho převratným objevem si na záda přibral i oprávněnou a všudypřítomnou kritiku ze stran veřejnosti. Připadal si nemilovaný, osamělý, nepochopený…

Až falešný nekrolog změnil jeho dosavadní přesvědčení a celkový pohled na život. Díky němu totiž změnil svou dosavadní závět a 94 % svého jmění odkázal na zvláštní fond, který měl odměňovat významné vědce, spisovatele nebo osoby, které se významnou měrou zasloužily o světový mír. Vůbec první ročník udílení Nobelových cen se konal v roce 1901.