V hledáčku řady výzkumníků studujících spánek je v posledních dvaceti letech molekula zvaná hypokretin. Nové studie stále ukazují jeho důležitost v procesu spánku, a především pak v jeho poruchách, jako je nadměrná či nedostatečná spavost. Nejnovější práce dánských vědců přišla s vysvětlením, jak naše tělo reguluje hladinu hypokretinu – pomocí mikro RNA.
Studie dánských vědců z Univerzity v Kodani a v Aalborgu, publikovaná v časopise PNAS, se zaměřila na peptid zvaný hypokretin (jinak také orexin). Tento takzvaný neuropeptid, tedy látka důležitá v biologických procesech v nervové tkáni, byl objeven v roce 1998. Od té doby výzkum ukazuje jeho důležitost v regulaci spánku a bdění, především tedy tento peptid slouží k udržení bdělého stavu. Právě pacienti s narkolepsií (nadměrnou denní spavostí) mají hypokretinu nedostatek, naopak lidé trpící nespavostí hypokretinu mívají nadbytek.
Pro svůj výzkum využili vědci jak buněčných linií, tak modelových zvířat, a to myší a ryb zvaných dánio pruhované. Předmětem studie je totiž molekula microRNA-137 (miR-137), která se zdá být v evoluci velmi stará a máme ji my, myši i ryby. Hlavní poselství nové studie pak zní, že molekula miR-137 snižuje množství neuropeptidu hypokretinu. Když myším podali látku, která naopak snižuje množství miR-137, opravdu u nich zaznamenali více hypokretinu, ale především byly myši výrazně aktivnější.
„Zjistili jsme, že miR-137 pomáhá regulovat hladinu hypokretinu. Abychom mohli normálně spát, potřebujeme mít v mozku příslušné množství hypokretinu ve správný čas. A přesně k tomu slouží molekula miR-137. I když jsme jsme miR-137 našli jinde v těle, tato molekula je hojná především v mozku,“ vysvětlila Birgitte Kornum, vedoucí výzkumu z Kodaňské univerzity.
Objev dánských vědců by tak mohl v budoucnu přispět k léčbě nejen nespavosti, ale i vážnějších poruch, jako je právě narkolepsie. „S pomocí Biobanky Spojeného království (UK Biobank) jsme objevili několik mutací v genu kódujího miR-137. A právě lidé nesoucí tuto mutaci trpěli zvýšenou denní spavostí (narkolepsií). Naše zjištění tak ukazuje, jak moc komplexní celý proces spánku je. Jen si to představte, od rodičů zdědíte vadný gen pro miR-137, a kvůli tomu budete přes den usínat,“ popisuje přínos své práce Birgitte Kornum.
Studie se také zaměřuje na dobře známý fakt, že když je člověk nemocný a trápí ho zvýšená teplota, je velmi unavený, ale zároveň se mu často hůře spí. Zvýšení tělesné teploty je mechanismus, který organismus a jeho imunitní systém využívá při boji s infekcí a který vzniká především s pomocí molekul zvaných cytokiny. A právě když vědci zkusili přidat cytokin IL-13 k buňkám, zaznamenali v nich nejen vyšší hladinu miR-137, ale také méně hypokretinu. To by mohlo vysvětlit právě problémy s únavou a se spánkem při nemoci.
COOLna 
Napsat komentář