COOLna

Celá minulost je napsaná ne jedinou stránku, která je neustále mazána a přepisována. Z původních textů nám zbyly jen střípky, neznatelné stopy inkoustu a otisky pera. Toto krásně vystihl již Frederic William Maitland (1850-1906) ve své práci, když napsal: „Krajina je kouzelný palimpsest, zápisník historie, v němž se napsaná slova překrývají, ale přesto mohou být rozluštěna.“

Krajina je složitá. Je to kus světa, který pozorujeme. Jedná se o celek s podobnou historií, strukturou a vývojem. Představuje soubor lidských a přírodních prvků spletených do složitých vazeb. Díky komplexnosti se krajinou zabývá celá řada profesí a vědeckých disciplín.

Disciplína, zabývající se jednou z podstatných složek krajiny – zemským reliéfem, se nazývá geomorfologie.

Někdo chápe zemský reliéf (georeliéf) jako nehmotnou plochu – rozhraní mezi pevnou (litosférou, pedosférou) a tekutou (atmosférou, hydrosférou) částí Země. Hmotným nositelem jsou horniny. Reliéf lze také chápat jako soubor tvarů zemského povrchu. Avšak je dobré vnímat, že reliéf není jen prostá suma tvarů různých velikostí (pohoří, údolí, svah, strž, tafoni), ale i vazeb mezi nimi a dalšími složkami krajiny.

Geomorfologie jako vědecká disciplína se zabývá formami reliéfu, popisuje je, měří. Zjišťuje jaké procesy reliéf utvářejí, jaká je jejich intenzita. Z tvarů reliéfu můžeme vyčíst celou řadu informací o historii území, jaké procesy se tam odehrávaly a jak byly intenzivní. Díky geomorfologickým výzkumům například víme, jak postupovaly ledovce během dob ledových, jaký měly prostorový rozsah.

Vše je provázané a ovlivňuje se navzájem. Reliéf ovlivňuje klima. S rostoucí nadmořskou výškou stoupá množství srážek a klesají průměrné roční teploty. A naopak klima ovlivňuje reliéf. Větší množství srážek znamená intenzivnější erozi, nižší teplota například intenzivnější mrazové zvětrávání. Svahy orientované na jih jsou (na severní polokouli) teplejší – dostávají větší dávky slunečního záření, a proto tam mohou růst teplomilnější rostliny, než na severních svazích. Tímto způsobem se krajinou prolíná řada vzájemných vlivů a interakcí.

Povrch Země je dynamický – mění se nejen v čase, ale i v prostoru. Jeho vývoj je ovlivněn celou řadou faktorů, včetně lidské činnosti. Geomorfologické procesy často představují významný geohazard. Sesuvy, povodně a větrné bouře každý rok způsobují rozsáhlé škody a berou mnoho lidských životů. Nicméně nejde pouze o přírodní katastrofy. Znalosti v oblasti geomorfologie jsou klíčové pro jakýkoliv základní plánování v krajině a správu krajiny. Bez pochopení možných rizik, problematických faktorů, různých omezení ale i pozitiv v území, nelze efektivně hospodařit s krajinou. Vhodné využití krajiny může přinést dlouhodobý a udržitelný prospěch. Naopak nesprávným plánováním a nevhodnou lokalizací staveb můžeme vystavit obyvatele i majetek zbytečným rizikům, jako jsou sesuvy, povodně nebo zřícení skal. Tento aspekt se netýká pouze okamžitě patrných rizik; některé události mají tak nízkou četnost opakování, že nemohly být zachycené v žádných historických záznamech. Nicméně díky komplexnímu geomorfologickému výzkumu je možné odhalit celou řadu na první pohled skrytých nebezpečí.

No ale hlavně. Není krásné vědět, proč krajina kolem nás vypadá tak, jak vypadá? Umět ji číst?

Michal Břežný, geomorfolog