COOLna

….dědictví času a kultury…


Když na úpatí mayské pyramidy tlesknete, ozve se hlas posvátného ptáka.

Když tlesknete na úpatí mayské pyramidy, ozvěna se podobá hlasu posvátného ptáka.

Ozvěna tleskání na základně chrámu Kulkukán, podobná hlasu posvátného mayského ptáka quesala, je důsledkem periodické struktury pyramidy, zejména schodiště.
Pořadí schodů určuje úhel dopadu a odrazu zvukové vlny, stejně jako vzdálenost a čas, který musí zvuk urazit při cestě od pozorovatele ke schodům a zpět v podobě ozvěny.
Dosud nevíme, zda to byl záměr stavitelů, nebo šťastná náhoda.
Zajímavé akustické efekty byly zjištěny i u dalších historických církevních staveb a divadel.

Na videu v předloženém příspěvku je vidět, jak turistický průvodce u paty Kukulkánova chrámu jednoduše tleská rukama, aby vyvolal ozvěnu, která údajně připomíná hlasový projev kesala.

Kukulkánův chrám v dnes již zaniklém mayském městě Chichén Itzá (poloostrov Yucatán, Mexiko) je jednou z nejvýznamnějších architektonických památek předkolumbovské Ameriky. Svatyně byla postavena v poklasickém období (mezi 8. a 12. stoletím n. l.) a sloužila k oslavě mayského boha Kukulkana (velmi podobného aztéckému Quetzalcoatlovi). Ten je tradičně zobrazován jako „opeřený had“. Ptačí složka božstva měla nejčastěji atributy posvátného mayského ptáka a nejpůvabnějšího z pěti dnes žijících druhů quetzalů, quetzala chocholatého (Pharomachrus mocinno)
Za jev zachycený na videu by mohla být zodpovědná periodická struktura pyramidy, zejména v oblasti schodiště. Vysvětlení spočívá v působení Braggovy difrakce, v jejímž důsledku se u odražených zvuků některé frekvence/tóny/výšky zeslabují, zatímco jiné zesilují (tón vysílaných vln se odráží jako součet vln, které mají stejné frekvence, ale různé fáze, čímž vzniká interference), a časového posunu. opakování výšky tónu), s nimiž se odražené zvuky různých frekvencí (tleskání je multiharmonický signál – skládá se z více složek s různými frekvencemi) vracejí zpět do spánku k pozorovateli (v tomto případě spíše posluchači).
Pyramida v Chichén Itzá se skládá z dlouhého schodiště – čím vyšší jsou jednotlivé stupně, tím větší je úhel schodů vzhledem k poloze pozorovatele. S rostoucím pořadím schodů se také zvyšuje vzdálenost a doba, kterou musí zvuková vlna urazit od pozorovatele ke schodům a zpět v podobě ozvěny. Tato struktura také způsobuje, že k uchu pozorovatele nejdříve dorazí zvuky o vysokých frekvencích a teprve potom o nízkých frekvencích, takže výsledný zvuk je na začátku relativně vysoký a postupně se snižuje.

Mayské pyramidy tak mohly hrát roli obrovského rezonátoru, který tlumí nebo odráží zvuky v závislosti na jejich vlnové délce. To nemusí být vzácnost. Účinek stavebních „výčnělků“ jako akustického filtru, tentokrát v podobě sedadel pro diváky, byl doložen také například v případě helénistického amfiteátru v Epidauru na Peloponésu.

Byl to záměr, šťastná náhoda, nebo jen pareidolie? Dodnes v této otázce nepanuje mezi odborníky shoda. Určitá podobnost ozvěny u paty pyramidy s akustickým projevem kesalu by mohla naznačovat, že šlo skutečně o záměr stavitelů. Je fascinující si představit, že mohlo být v silách tehdejších obyvatel Yucatánu tyto akustické zákonitosti objevit a vědomě je začlenit do konstrukce pyramidy. Podobně znějící ozvěny lze vyvolat i v okolí pyramid spojených s jinými předkolumbovskými civilizacemi (např. Teotihuacán).

Někteří odborníci však tvrdí, že zvuk způsobený ozvěnou je velmi závislý na původním zvuku – například zvuk bubnů bude pravděpodobně vytvářet jiný typ ozvěny. Navíc existuje tolik zvířecích zvuků, že určitou podobnost s ozvěnou lze pravděpodobně najít poměrně často – tleskání na schodišti vedoucím k posvátné řece Ganze v poutním městě Kataragama na Srí Lance vytváří ozvěnu, která některým připomíná kvákání kachen.

V každém případě by nám hlubší výzkum akustických vlastností posvátných staveb a divadel mohl poskytnout jedinečný pohled na to, jak civilizace předkolumbovské Ameriky (ale samozřejmě i civilizace v jiných částech světa) vnímaly svět kolem sebe a jak tyto stavby navrhovaly a využívaly.

RNDr. Peter Mikula, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR a University of California, Los Angeles



krematorium