COOLna

Šavlozubé tygry a „zlovlky“, tedy pravlky obrovské, si současník představuje jako mocné pravěké šelmy kypící zdravím. Není to však úplně pravda.

Ze studie publikované vědeckým časopisem PLOS ONE plyne, že oba dotyční predátoři trpěli relativně často nepříjemným a bolestivým onemocněním kloubů osteochondritis dissecans, které dnes občas sužuje člověka a jeho přešlechtěné domácí mazlíčky – psy a kočky.

Tento pozoruhodný objev má na svědomí – mimořádně zvědavý – švédský veterinář Hugo Schmökel, který se specializuje na ortopedické obtíže koček a psů. Na kostrách šavlozubých smilodonů a zlovlků roztroušených v muzeích si všiml podobných změn jako u svých pacientů.

Obrátil se proto na muzeum v kalifornském Los Angeles, které uchovává zdaleka nejvíce exemplářů těchto zvířat kdysi utonulých v asfaltových jámách La Brea. Brzy poté odletěl za oceán a spolu s mladou paleontoložkou Mairin Balisiovou detailně prozkoumal pozůstatky zhruba tisícovky šavlozubých tygrů a 500 zlovlků, kteří v asfaltu uvázli před 55 až 12 tisíci lety.

Na některých z nich Schmökel objevil to, co hledal, tedy příznaky zmíněné kloubní nemoci. „Bez specializovaného tréninku a zkušeností, které přináší sledování živých pacientů, může být obtížné přesně určit, z čeho takové defekty pocházejí,“ řekla jinému vědeckému časopisu Science spoluautorka studie Balisiová.

Pozoruhodné je, že každé z obou sledovaných zvířat mívalo postižené jiné klouby. V případě šavlozubých tygrů šlo nejčastěji o kolena. Stopy nemoci se podařilo najít na kolenních kloubech šesti procent tygrů, což je podle Schmökela úžasně vysoké číslo, protože stejný neduh dnes trápí méně než setinu procenta lidí a vzácný je i u moderních koček. Zlovlci měli naproti tomu nejčastěji postižený ramenní kloub, přičemž četnost onemocnění (4,5 procenta) odpovídá současným nejpostiženějším plemenům – border koliím a velkým švýcarským salašnickým psům.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.