Roste dosti hojně koncem léta a na podzim, zpravidla od srpna do listopadu, na zemi v listnatých, ale i smíšených nebo jehličnatých lesích, především na stinných a vlhkých místech, často v kruzích. Přesto ji méně všímavý houbař mnohdy nezahlédne, neboť nejen že se skrývají často pod listím, ale hlavně svou barvou splývají s ostatním povrchem. Dlouhodobé podzimní deště ale dokáží plodnice zcela zničit.
Jedná se o velmi chutnou houbu, jejíž jedinou nevýhodou je, že se pracně čistí. Za čerstva ji můžete použít v jakékoliv úpravě, nejlepší je ji ale usušit a rozemlít na prach. Takové houbové koření pak využijete do polévek či omáček. Zvlášť dobře se hodí také k rybám, protože jeho tmavá barva tvoří nápadný kontrast s bílými rybami.
Stroček trubkovitý dodá jídlu nejen zajímavé aroma a chuť, ale taky krásně tmavou barvu. Při tepelném zpracování se navíc nerozpadá a drží tvar. Kuchaři ho nejčastěji usuší a před použitím namočí nebo povaří v beurre monté (v zeleninovém vývaru s máslem), následně opečou nebo ogrilují a podávají k masu nebo pošírovanému vejci.
Ze stročka se dají připravit i falešné lanýže. Houba se povaří a rozmixuje s vařenými černými fazolemi a trochou kypřicího prášku, lanýžového oleje a soli. Ze směsi se vytvarují a upečou bochánky, které díky kypřicímu prášku lehce popraskají a texturou i chutí napodobují černé lanýže.
Voda, ve které se stroček namáčel, se scedí přes kávový filtr, aby se odstranily zbytky písku či hlíny, a zužitkuje například do beurre monté nebo jiných omáček.
COOLna 
Napsat komentář