Paleontologům už dlouho vrtalo hlavou, proč vyhynuli megalodoni – největší žraloci, kteří se kdy proháněli oceány.
Vědecký tým to zjistil analýzou zkamenělých zubů megalodona, jehož druhové jméno znamená „velký zub“. Z jejich studie také vyplývá, že tito masožravci dorůstali délky kolem 15 metrů, byli tedy delší než běžný autobus, a vážili kolem 60 tun. (Pro srovnání: největší jedinci druhu bílých žraloků dosahují délky zhruba 6 až 7 metrů a hmotnosti 2 až 3 tuny.)
Experti ve studii určovali tělesnou teplotu obřího žraloka na základě složení různých izotopů v jeho zkamenělých zubech.
„Teplotu, při které se vytvořily minerály, včetně biologicky mineralizovaných tvrdých tkání, jako jsou zuby, lze odhadnout z míry, v jaké se tyto izotopy shlukovaly. Při výzkumu jsme použili geochemickou techniku určenou ke studiu teplokrevnosti dinosaurů. Ukázalo se, že se může uplatnit také u mořských obratlovců, jako jsou žraloci, a to s využitím jejich tvrdých, dobře mineralizovaných anatomických součástí, jakými jsou právě zuby,“ sdělil spoluautor studie megalodonů Kenshu Shimada, profesor paleobiologie na DePaulově univerzitě v Chicagu.
Výzkumníci zjistili, že průměrná tělesná teplota megalodona byla přibližně 27 stupňů Celsia, zatímco současní žraloci s regionální endotermií vykazují tělesnou teplotu mezi 22 a 26 stupni Celsia.
Vyšší tělesná teplota megalodona přinášela mnoho výhod. „Teplokrevnost je výhodná, protože umožňuje zvířeti aktivnější životní styl, například schopnost plavat na dlouhé vzdálenosti nebo plavat rychle. Metabolické teplo také usnadňuje trávení potravy,“ vysvětluje Shimadu.
„Megalodon zmizel z moří v době ochlazení klimatu. V té době mu mohla teplokrevnost na jedné straně poskytovat výhodu a usnadňovat přežití v ochlazujících se vodách. Na straně druhé pro megalodona znamenala určité riziko. Stal se zranitelným, protože teplokrevnost vyžaduje neustálý příjem vysoce kalorické potravy, aby si organismus udržel vysokou úroveň metabolismu,“ upozorňuje vědec.
Odborníci odhadují, že tento obrovský žralok potřeboval denně pozřít 2 500 kilogramů potravy. To je, jako byste museli každý den sníst 3 300 konzerv tuňáka.
Během doby, v níž žil megalodon, Zemi postihla řada změn, které ovlivnily mořský život. Postupné ochlazování planety, které začalo v oligocénu před 35 miliony let, vedlo k zamrznutí pólů. Golfský proud se zastavil a přestal zásobovat na živiny bohatou vodou mořské ekosystémy, což připravilo megalodona o podstatnou část potravy, mezi kterou patřili vorvani, tuleni a velké mořské želvy.
A právě to se obřímu žraloku, který se vyznačoval vysokou žravostí, podle autorů studie mohlo stát osudným.
„Studium hnacích faktorů, které stály za vyhynutím tak úspěšného dravého žraloka, jako je megalodon, může poskytnout vhled do zranitelnosti velkých mořských predátorů v moderních oceánských ekosystémech, které jsou vystaveny účinkům klimatických změn,“ upozorňuje Robert Eagle, expert na oceánské vědy z Kalifornské univerzity v Los Angeles, jeden z autorů studie.
COOLna 
Napsat komentář