Tanec není cíl, výsledek, ale prostředek k pochopení lidí a kultury, ze které pocházejí. Tanec sahá k našim kořenům a spojuje nás. Díky němu můžeme lidem porozumět i beze slov. V tanečním prostředí spolupracují umělci z celého světa, dorozumívají se tělem a velice rychle se na sebe dokážou naladit.
Co na tanec říkají například senioři?
V první řadě si splní sen, který považovali za nemožný. Tanec dává jejich životu smysl a vzniká díky němu nové společenství. Díky projektům také navázali přátelství na jiných kontinentech a našli společný jazyk. Mluvím ale o ženách…
Mění se v tanečním prostředí přístup ke stárnutí a tělu?
Na Západě už stárnoucí tělo přestává být tabuizované. Stále je však znepokojující, ať už z hlediska sebepojetí, nebo samotného faktu, že ho vidíme. Tanec je ale pohyb nabitý krásným prožitkem. Kromě tohoto znepokojivého účinku se tedy z každého člověka, když tančí, vynořuje také krása.
Zato současný tanec to mívá u diváků těžší. Čím nás přitom může obohatit?
Ano, u současného tance se často setkávám s podobně mylným přesvědčením, jako když lidé říkají, že neumí tancovat. Mají pocit, že je příliš abstraktní, že mu nebudou rozumět – a to je může odradit. Zde ale narážíme na první omyl. Proč bychom mu měli rozumět? Důležité je, co cítíme. Abstrakce probouzí naše emoce a představivost mnohem rychleji, než když je něco příliš názorné. Měli bychom tedy to, co vidíme, na sebe nechat nejdřív jen působit, neanalyzovat to. Rozum může přijít na řadu později. Současný tanec také déle doznívá.
Marie Kinsky
COOLna 
Napsat komentář