COOLna

Japonské Nintendo se nikdy striktně nedrželo jen herního hardwaru a her.

Aby bylo hned na začátek jasno: Alarmo je chytrý budík, který kromě očekávané funkce buzení umí třeba i monitorovat váš spánek a může vás motivovat k dodržování večerky.  Tolik zevrubný, ale v zásadě dostatečný popis tohoto zařízení. 

Napojením na vesmír Nintenda ale dostává celé zařízení další rozměr, a především dost jasně profiluje, kdo patří do potenciální skupiny zákazníků. Nepřekvapivě udělá největší radost fanouškům firmy nebo třeba dětem, které chcete nadchnout pro postavičku Maria, Linka a dalších. Přirozeně není nutné být fanoušek značky, nemusíte mít Switch, ale pak je pro vás tento budík asi tak zajímavý jako podepsaný dres Steva Yzermana pro celoživotního fanouška formule 1. Jestli toužíte jen po chytrém budíku a svět Nintenda vás míjí, pak bude lepší se poohlédnout jinde, protože zcela upřímně, tohle není ten nejlepší gadget na zlepšení vašeho spánku. Je ale bezpečně ten nejzábavnější.

Právě gamifikace všech činností, od usínání přes spánek až po probouzení, spojená s hrami od japonské firmy, je tím největším lákadlem. Jestli milujete Maria nebo jste jako já strávili v The Legend of Zelda: Breath of the Wild skoro 400 hodin, pak je Alarmo takřka povinnou výbavou.

Alarmo nemá vlastní akumulátor, budík je tedy třeba mít neustále v elektřině. V balení najdete USB-C kabel, který se připojuje do spodní části budíku, ale samotný adaptér si musíte dokoupit nebo využijete něco z té hromady, co se vám válí doma. Minimum je 7,5 wattu (5 V / 1,5 A), což pokrývá drtivá většina nabíječek, ale pozor třeba na klasické nabíječky přibalované k iPhonům, ty mají jen 5 W, což nestačí.

Druhé specifikum je nutnost dodržet umístění budíku vzhledem k posteli. Pokud máte alespoň trochu tradiční lože a noční stolek, asi nebudete mít problém, ale raději doporučuji ověřit informace s doporučeným umístěním na webu výrobce. Budík totiž pracuje s pohybovým senzorem, který potřebuje „vidět, co se děje v posteli.“ Nebojte, nejde o kameru, ale klasické pohybové čidlo, které jen rozeznává pohyb. I proto výrobce varuje, že pohybové číslo může „zmást“ třeba domácí mazlíček, vítr, který čechrá přikrývku, případně člověk ležící, spící vedle vás.

První zapojení budíku se nese v duchu netriviálního tutoriálu, kde nastavujete jeho pozici vzhledem k posteli, velikost postele, zkoušíte zalehnout a vstávat, aby se budík naučil rozeznávat potřebné situace. Když se vám nastavení na první pokus nepodaří a budík po několika nocích vyhodnotí, že měří nesmysly, taktně vás upozorní a nabídne, že můžete celý proces projít znovu. Druhým dechem dodám, že pokud nechcete využívat pohybové čidlo a chytré buzení, ale vystačíte si s klasickým zaklapnutím budíku, pak nic z toho nemusíte řešit a budík můžete umístit kamkoli.

Základem budíku je pět her od Nintenda, které jsou dále rozděleny na konkrétní postavy, lokace nebo situace, jednoduše máte na výběr asi 35 různých scénářů. Každý scénář ovlivňuje jednak zvuk samotného budíku, ale také grafiku ciferníku. Pokud si zapnete funkci kukačky, kdy budík oznamuje každou celou hodinu, případně si nastavíte čas večerky, kdy se vás budík snaží uspat pomocí relaxačních zvuků, tak i toto je ovlivněno výběrem daného scénáře. Když připojíte budík k wi-fi a přidáte svůj Nintendo účet, získáte další hry a nové scénáře. A měly by přibývat ještě další, slíbená je třeba hra Animal Crossing: New Horizons.

Při nastavování budíku si tak vyberete konkrétní schéma z konkrétní hry nebo můžete nechat budík vybrat schéma náhodně z nějaké hry nebo z celé nabídky. Jedno ráno vás tak vytáhne z postele zvuk z Pikmin 4 a druhý zas něco ze Super Mario Bros.

A tohle je bezpečně to nejlepší na celém budíku: když klasické řinčení telefonu vystřídá milá hudba ze Zeldy, vstává se opravdu o něco lépe. Na výběr máte čtyři možné režimy buzení: je tu klasické zaklapnutí budíku, kdy se zalepenýma očima plácnete rukou po velkém tlačítku v horní části, tím pro budík jeho práce končí, není třeba používat pohybové čidlo a vy můžete klidně dál spát. A pak jsou tady tři úrovně chytrého buzení, které vás ve spolupráci s pohybovým čidlem vyhánějí z postele: gentle, moderate a firm.

Nejde jen o intenzitu buzení, ale i chování budíku. Gentle Mode na vás jde jemně, a když nevstanete, tak vás prostě nechá spát. Moderate to zkouší nejdřív po dobrém, jemně, ale když se k budíku otočíte zády nebo se nemáte k opuštění vyhřátého místa v posteli, přidá na intenzitě. A pokud se vám nepovede vstát ani po dvaceti minutách, přidá budík na naléhavosti a hlasitosti. Firm je režim pro tvrdé spáče, jako jsem já: žádné slitování, jen velmi urputné vyhánění z postele.

Pohybové čidlo se používá také k získávání dat, budík ví, jak dlouho jste spali, jak rychle jste po zazvonění budíku opravdu vstali nebo jak moc se v posteli přehazujete. Ta data je třeba brát trochu s rezervou, čidlo může být ovlivněno řadou okolních podnětů, takže na hrubou orientaci klidně, ale na přesná data je lepší sáhnout po specializovaném hardwaru.

Když budík vybalíte z krabičky, překvapí vás, jak hezky je udělaný. Červené plastové tělo má příjemnou povrchovou úpravu, velké gumové nožičky zajišťují, že budík necestuje po stolku, a celkově se jeví jako dobře udělaný hardware. Za sebe musím vyzdvihnout hlasitost reproduktoru, který je nepřeslechnutelný, když je to třeba, a hlavně nejde o žádné chrastítko s plastovým zvukem, ale pořádný měnič, který by neudělal ostudu ani v bezdrátovém reproduktoru.

Budík se ovládá pomocí tří tlačítek; velký horní otočný volič se dá se zmáčknout (slouží třeba i pro zaklapnutí budíku), navíc je barevně podsvícený. Tímto voličem procházíte menu, vybíráte položky a následně stiskem potvrzujete svou volbu. Pak je tu ještě tlačítko zpět a tlačítko s obálkou, kterým se dostanete k notifikacím, třeba o tom, že je k dispozici nové schéma nebo že máte stáhnout update softwaru. Případně se dostanete do statistik o tom, jak dlouho jste spali nebo jak moc se v noci vrtíte. Ovládání je jednoduché a rychle vám přejde do krve.

Mám vlastně jen tři připomínky. Tak jako u většiny hardwaru od Nintenda i tady se musíte obejít bez české lokalizace. Menu je jednoduché a i se základní znalostí tohoto jazyka nebudete mít problém, ale podpora češtiny by byla moc hezké gesto. Není ale všem dnům konec, Nintendo se o budík softwarově hodně stará a mně třeba v průběhu testování přistála aktualizace, jež řeší podrobnější nastavení budíku, kdy si můžete na každý den nastavit třeba jinou intenzitu buzení. Takže jednou možná bude i čeština.

Zároveň bych ocenil i mobilní aplikaci, která by mi dovolovala nějak víc pracovat s naměřenými daty o spánku; ta totiž zůstávají jen v budíku, a tak nemáte, jak s nimi pracovat. Současně by mohlo být fajn si třeba nastavit na dálku budík nebo ho naopak vypnout.

Poslední zmínku věnuji displeji, který mě upřímně trochu zarazil. Papírově není panel nic moc, jde o obyčejné LCD s úhlopříčkou 2,8“ a rozlišením 320 × 240 pixelů, což skutečně není mnoho. Displej má viditelný rastr, LCD technologie neumí absolutní černou jako OLED, takže z kulatého černého ciferníku vždycky poznáte, kde onen obdélníkový panel končí. Na druhou stranu na budík se nedíváte tak často jako na telefon, takže kvalita panelu není úplně stěžejní.

Mám ale také jednu velkou pochvalu. Nintendu se podařilo vyladit podsvícení panelu na výbornou. V noci je budík pochopitelně zhasnutý, ale když se k němu otočíte a zvednete hlavu, displej se decentně rozsvítí, takže poznáte, kolik je hodin, ale v žádném případě vás to nebude rušit, necitlivě osvětlovat prostor nebo něco podobného.

Alarmo je velmi specifický hardware, který primárně cílí na fanoušky Nintenda. Nečekejte žádné překvapivé funkce, tohle je prostě chytrý budík s Mariem, Linkem a dalšími postavičkami, o kterém jsem ani netušil, jak moc jej potřebuju.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.