COOLna

„Věda bez náboženství je chromá, náboženství bez vědy je slepé,“ prohlásil kdysi Albert Einstein. Tento slavný aforismus se stal zdrojem nekonečných diskusí mezi věřícími a nevěřícími, kteří se snažili zjistit, na čí straně největší vědec 20. století vlastně stojí.

Podle dopisu, který odpočíval v soukromé sbírce, není pochyb o tom, že Einstein nebyl přílišným zastáncem tradiční představy náboženství, které označil jako „pošetilou pověru“. Dopis ze dne 3. ledna 1954 byl adresovaný filozofovi Eriku Gutkindovi jako odpověď na jeho knihu o náboženství.

Po Einsteinově smrti o rok později byl dopis prodán a zůstal tak 50 let ukryt očím veřejnosti. „Slovo bůh pro mne není nic víc než označení výtvoru lidské slabosti. Bible je sbírka legend, které jsou sice úctyhodné, ale přesto velice primitivní. Žádná její interpretace, byť by byla sebelepší, nemůže (podle mého názoru) tento fakt změnit,“ citoval vědcův dopis deník The Guardian.

Einstein, který byl židovského původu a odmítl nabídku stát se druhým prezidentem státu Izrael, také neuznával myšlenku, že Židé jsou vyvolený národ. „Podle mě je židovské náboženství stejně jako všechna ostatní ztělesněním nejpošetilejších pověr.

Avšak Židé, ke kterým se rád počítám a s jejichž mentalitou mám mnoho společného, nejsou o nic lepší než ostatní lidé.“ Autor teorie relativity se během svého života rád vyjadřoval k otázkám náboženství. Většinou jej však dával do souvislosti s vědou. Přes všechny kontroverzní poznámky ohledně boha a víry důrazně odmítal, když ho někdo označil za ateistu. Podle odborníků náboženství respektoval, ale vnímal jej v jiných dimenzích než běžní lidé.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.