Moje zkušenost je, že do věku deseti let jsou děti víceméně v pohodě. Až zhruba od 12 let dochází hlavně u děvčat k problémům. Je však zjednodušující tvrdit, že je to jen nevhodnou výživou a nedostatkem pohybu. I když oba faktory hrají roli. Podstatný je také fakt, že dívky reagují citlivěji na chemii v potravinách. Jsou za tím tedy i takzvané obezogeny.
Obezogeny?
Ano. V posledních desetiletích se významně rozšířil sortiment chemických sloučenin, které se dostaly do životního prostředí. A některé v účinném množství mají vliv na lidský organismus ve smyslu možného zvyšování tělesné hmotnosti. Tak se z nich staly obezogeny. Některé jsou obsaženy v potravinách přirozeně, jiné se do nich dostávají jako cizorodé látky anebo jsou přidávány jako přísady do vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Existuje podezření, že rychlý nárůst obezity na celém světě, k němuž došlo v průběhu posledních čtyřiceti let, nelze přisuzovat jen genetickým faktorům, sedavému životnímu stylu či přejídání a nevhodné stravě. Nové studie ukázaly, že výše zmíněná epigenetika a látky narušující endokrinní systém (soustava žláz, které do krve a orgánů vylučují hormony ) mohly také přispět k epidemii obezity. Takže stačí, když děvčata školou povinná pijí slazené nápoje nebo nápoje slazené umělými sladidly či fruktózou. (Obezogeny mají vliv na metabolismus a tvorbu tukové tkáně. Roli přitom mohou sehrávat i třeba plastové obaly potravin či kuchyňské nádobí. Obezogeny působí hlavně na ženy, podle řady studií kvůli tomu, že ovlivňují receptory pro ženské hormony estrogeny. Vliv ovšem mají i na receptory pro hormony štítné žlázy a pro hormony nadledvinek – glukokortikoidů. Hladina hormonů štítné žlázy přitom řídí rychlost metabolismu těla, proces štěpení tuků a má vliv i na množství cholesterolu v krvi. Receptory pro glukokortikoidové hormony umožňují tělu reagovat na stres tvorbou glukózy a jejich utlumení naopak může vést k ukládání tuků. Působení obezogenů může být navíc dědičné. Naznačuje to vědecká studie z roku 2021, jež našla významnou souvislost mezi stupněm obezity testovaných žen a tím, nakolik byly jejich babičky vystaveny působení již zakázaného DDT, jež se dlouhá léta používalo v zemědělství proti hmyzu. Zmíně- né vnučky s ním samy nikdy nepřišly do styku.)
Říkáte, že mezi obezogeny patří i fruktóza, tedy ovocný cukr. Vždyť se ale přidává do zdravějších“ sirupů a kromě ovoce je i v medu a zelenině…
Fruktóza je cukr, který původně sloužil jako doporučené sladidlo pro diabetiky, protože jeho přeměna nevyžaduje inzulin. Jenže se posléze zjistily jiné problémy. Fruktóza je monosacharid, který podporuje rozvoj obezity snadněji než glukóza (hroznový cukr).
Nadměrná konzumace přispívá k rozvoji inzulinové rezistence (snížená schopnost buněk odpovídat na inzulin) a metabolických i kardiovaskulárních onemocnění. Fruktóza je schopná ovlivnit střevní mikroflóru, což souvisí se zvýšenou střevní propustností. Tomu se říká „syndrom děravého střeva“. Její metabolit (produkt látkové přeměny probíhající při trávení) podporuje tvorbu tuku v játrech a tukové tkáni a vede k břišní obezitě. Problém je v tom, že fruktóza je intenzivně používána jako sladidlo především v nealkoholických slazených nápojích, sirupech a podobně. Důvodem je výrazně nižší cena, protože se vyrábí z kukuřice.
RNDr. Petr Fořt, CSc.
COOLna 
Napsat komentář