Místo ve spíži čeká na smrkové výhonky, které se nakládají na sladkokyselo a párují nejčastěji ke zvěřině, houbám a majonéze, k zelenině i dezertům. Co kuchaři nezavaří, to zmrazí – výhonky se potom kdykoli rozmrazí, odšťavní a použijí k dochucení omáček. V Esce tak okyselují například demi glace s hnědým máslem nebo dresink s hovězím garumem.
Smrkové i borovicové výhonky se sbírají i na sirup, jindy se (šetrně) usuší a semelou na koření. Kromě toho se tradičně fermentují v medu nebo limonádě. Čas na pokusy máte od dubna do června!
Jehličnany na jaře darují také nezralé šišky. Když je několikrát spaříte nebo mírně povaříte, aby změkly, můžete je naložit nasladko. Kuchaři volí borovici nebo modřín, jehož plody se zfermentují v medu nebo nechají rozležet v silném cukerném rozvaru. Výtečné jsou šišky svařené v jablečném moštu – jako vedlejší produkt vás potěší hustá „lesní melasa“.
V Esce uložili modřínové šišky do pampeliškového medu a získali tak doplněk ke grilovanému květáku a divoké brokolici, k dančímu nebo pečené kachně. Fermentované (i kandované!) zelené šišky lahodí granole s jogurtem, dezertům i sýrům.
Jídlo a radost




Napsat komentář