COOLna

Příznaky vyvolané pobytem v nesprávně postavené či udržované stavbě se často označují anglickou zkratkou SBS (Sick Building Syndrome). Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 1984 trpělo problémy spojenými s SBS v USA a evropských zemích přes třicet procent obyvatel. O osmnáct let později to byl dvojnásobek. U nás nejsme pozadu. V roce 2014 způsobovalo lidem SBS 75 procent budov.

Kromě moderních staveb se hojně „renovují“ staré domy způsobem zvyšujícím pravděpodobnost vzniku SBS. Pokud se například stavba zateplí a vymění se u ní okna, může vzniknout dokonale uzavřená budova. Bez přívodu čerstvého vzduchu může růst vlhkost, což prospívá plísním.

Ze statistik Státního fondu životního prostředí vyplývá, že se tento problém týká tří čtvrtin škol, zdravotnických zařízení, pečovatelských domů a kanceláří. Budovy, ve kterých bydlíme či do nichž chodíme nakupovat, by nás také neměly nechávat v klidu. Z výsledku je zřejmé, že u nás trpí SBS dva lidé ze tří. Ne nadarmo se tedy syndromu říká strašák tisíciletí.

SBS se může projevovat bolestmi hlavy, závratí, nevolností, podrážděním očí (slzení, pálení, svědění), podrážděním nosu nebo krku, suchým kašlem, suchou kůží a svěděním, potížemi s koncentrací, únavou, citlivostí na pachy, chrapotem, ba dokonce změnami osobnosti a snížením efektivity práce. Část těchto příznaků jsou vlastně alergie na prostředí, ve kterém bydlíme nebo v němž musíme pracovat.

V mnohých případech se totiž lidem, kteří si stěžují na uvedené příznaky, uleví ihned po odchodu z budovy. Není ale výjimkou, že se vyskytnou přetrvávající účinky. Dlouhodobé žití či pravidelné trávení času v nemocné budově může podle expertů z oblasti bezpečnosti práce u lidí zapříčinit i další zdravotní komplikace, nebo dokonce chronické nemoci.

Nejčastěji se jedná o kašel, bolest na hrudi, krvácení z nosu, zadýchání při mírné námaze, otok, palpitace (bušení srdce), problémy s těhotenstvím, nebo dokonce potraty či rakovinu.

Je také ověřeno, že v souvislosti se syndromem nemocných budov může docházet k alergické alveolitidě (alergii na bakterie, plísně nebo sliny často spojené s chovem hospodářských zvířat ). Zvyšuje se i pravděpodobnost propuknutí legionářské choroby (horečnatého onemocnění vyvolaného bakteriemi rodu Legionella ), zvlhčující horečky, pneumonie nebo astmatu.

Kde tedy může vzniknout SBS? Asi vás napadnou budovy, které jsou zcela uzavřené, bez oken, bez prosklených ploch. Mohou to být určité typy velkých obchodních domů či továren.

SBS se ale týká všeho, co je v budovách navrženo špatně, co nefunguje nebo co lidé špatně snášejí. Může to být otázka větrání a dalších škodlivin kdekoliv v průmyslu, například prašnosti.

Nemůžeme vyloučit ani biologickou kontaminaci, tedy riziko nakažení se infekcí. To se týká hlavně školek a nemocnic. Pak zde jsou domy postavené z nebezpečných materiálů, jako je například azbest. To je prokázaný karcinogen. Problém mohou představovat i open space kanceláře. Jednotlivé stoly či stolové ostrůvky v nich někdy odděluji průhledné stěny, jindy paraván nebo dokonce nic.

Pokud se mluví hlasitě, je to slyšet. Když zazvoní telefon, slušnější vyběhnou na chodbu, ostatní si to vyřídí před zbytkem kolegů. Lidé se chtějí od ostatních oddělit alespoň akusticky, nasazují si sluchátka. Občas jsou v rozích místností i kamery. Ty ke klidnému pracovnímu výkonu také nepřispějí. Některé budovy jsou navíc zcela prosklené.

Podle odborníků je za bezpečnost práce odpovědný vždy zaměstnavatel. Měl by vytipovat, kategorizovat a odstraňovat nedostatky, které mohou vést k ohrožení zdraví.

Orgán ochrany veřejného zdraví může dávat pokuty a dotlačit zaměstnavatele, aby zásady odstranil. Jenže kde není žalobce, není ani soudce, lidé si na pracovní prostředí nestěžují.