COOLna

Slovensko
Ač jsou pro Slováky na Veľkú noc stejně jako pro nás typická nejrůznější jídla z vajec, jedna tamní kulinářská zvyklost možná překvapí: obvyklou pochutinou, která o svátcích nesmí chybět při žádném rodinném obědě, je bramborový salát, obvykle podávaný jako příloha k řízkům. Podobně jako v Česku je tradičním pokrmem jehněčí nebo králičí pečeně.

Recepty na mazance, kynuté koláčky, jidášky či velikonočního beránka se v rodinách předávají z generace na generaci a není bez zajímavosti, že poslední jmenovaná pochoutka má na jihu středního a západního Slovensku dokonce svou slanou variantu: slaný beránek se tam peče se ze směsi vajec, rohlíků a klobásek.

Regionálním pokrmem je také studená polévka z kysaného mléka a křenu. Především na východě Slovenska nesmí chybět obřadní hrudka, jinak též syrek z vajec, mléka, soli a hřebíčku. Připravuje se pomalým vařením vajec a mléka ve vodě, dokud se směs nesrazí, následně se přecedí přes gázu; může se dělat nasladko, ale i naslano. Syrek se podává na Velikonoční neděli jako příloha k uzené šunce či kořeněným klobáskám.

Polsko
V katolickém Polsku jsou Velikonoce nejdůležitějším náboženským svátkem v roce. Tradičně se zde vaří žurek, kyselá polévka s bramborami, vejcem a klobásou. Na Velikonoce se taky peče bábovka, která by měla být nejlépe z kynutého těsta. Její příprava je provázena řadou mýtů: údajně správně nenakyne, když jsou v domě spory a hádky, ale v ohrožení je i v případě, pokud do kuchyně vstoupí muž.

Připravuje se také moučník s různými náplněmi, bohatě zdobený ořechy, kokosem či čokoládou zvaný mazurek. Hlavně v severovýchodní části země se na roštu nad otevřeným ohněm připravuje senkacz. Tvarem připomíná kmen stromu a jeho příprava je pracná a žádá si velkou zručnost.

Naopak o mnoho jednodušší je příprava beránka, jemuž se v některých částech země říká agnusek. Stejně jako bábovka se dříve pekl především z kynutého těsta, dnes se ale používají i jiné druhy, a dokonce lze koupit beránky z obarveného cukru, které děti lízají jako lízátko.

Rakousko
Rakušané si Velikonoce neumějí představit bez preclíků. Ty se o svátcích pečou ve tvaru věnečků. Platí také lidová pověra, že na Zelený čtvrtek by měl člověk sníst něco zeleného. Rovněž se traduje, že sníst vejce, které slepice snese v tento den, přináší štěstí a zdraví. Velký pátek je dnem přísného půstu, který ukončí sobotní bohoslužba, při níž se světí pokrmy: maso, klobásky či chléb.

Francie
I francouzské Velikonoce – Pâques – patří jehněčímu, které symbolizuje znovuzrození a příchod jara. Ovšem Francouzi si jako vyhlášení gurmáni dopřávají taky velké množství sladkých pochoutek z čokolády a marcipánu. Mnoho rodin jí během několikachodové hostiny i briošku la gâche de Pâques.

Itálie
Velikonoce jsou pro Italy skvělou příležitostí, aby se u stolu sešla celá rodina a přátelé. Na Boží hod se podává hned několik chodů v čele s pečeným jehněčím, chybět nesmí ani sladký mandlový koláč ve tvaru holubice – colomba pasquale. Na Velikonoční pondělí se pak ke slovu dostávají i nejrůznější sušené salámy, a hlavně slaný koláč torta rustica s vaječnou náplní.

Španělsko
Obyvatelé Pyrenejského poloostrova si pochutnávají především na solené tresce (bacalao). Typickou velikonoční nedělní večeři tvoří česneková polévka s vejcem a mořskými plody. Trochu morbidní název má pochoutka huesos de santo – doslova kosti světce. Ale nelekejte se, jedná se pouze o marcipánové trubičky plněné žloutkovým krémem.
Další velikonoční dobrotou jsou pestiños – smažené lívance s příchutí anýzu a pomeranče, které se glazují cukrem nebo medem. Nejčastěji je najdete v Andalusii. Nejznámější sladkostí je ale zřejmě roscón de pascua – pletenec, do kterého se schovávají barevná vejce vařená natvrdo, mince nebo postavičky svatých: kdo je ve svém soustě objeví, bude mít štěstí (nebo taky zlomený zub).

Po celém Španělsku se jedí taky torrijas, smažené plátky toustového chleba či večky namočené ve sladkém mléce či víně a obalené ve vejcích. Podávají se s cukrem (někdy zkaramelizovaným) a skořicí, případně s medem.

Bulharsko
Pravoslavní Bulhaři pečou během svatého týdne kynuté koláče a sušenky ve tvaru zvířat a květin. Nejdůležitější je ale pletený sladký moučník kozunak, který se složením podobá mazanci a peče se na Velký pátek nebo na Bílou sobotu. Uprostřed mívá červené vejce, symbolizující Kristovo tělo, k ochucení se do těsta přidává hlavně citronová a vanilková esence a nakonec i sekané ořechy a rozinky namočené v rumu. O svátcích se kromě toho podává také jehněčí, nejčastěji se smaženými bramborami a čerstvým hlávkovým salátem.