Věděli jste třeba, že letní čas poprvé navrhl (byť ironicky) americký státník, diplomat a přírodovědec Benjamin Franklin? Stalo se tak v roce 1784 v eseji s nepříliš přiléhavým názvem Úsporný projekt na snížení nákladů na světlo. Franklin změnu času považoval za mazaný způsob, jak ušetřit za svíčky.
Nebo víte, že první zemí, která zavedla letní čas, bylo Německo? Přijalo ho v roce 1916, o několik týdnů později se přidala Velká Británie. Obě země se nacházely v první světové válce a potřebovaly co nejvíc využít denního světla, aby ušetřily uhlí.
Česko (tehdy součást Rakouska-Uherska) patřilo v roce 1916 také k prvním zemím s letním časem.
Názory na změnu času jsou dnes velmi smíšené. Někteří lidé tvrdí, že změna hodin dvakrát ročně narušuje přirozený rytmus spánku, což může vést ke zdravotním problémům, například ke zvýšení možnosti vzniku mrtvice. Někteří ale namítají, že pokud by se s touto praxí přestalo, tmavší rána v zimě by byla nebezpečnější, třeba na silnicích.
Pro lidi, kteří vstávají hodně brzo nebo mají dlouhodobější spánkový deficit, může podle odborníků zejména ubrání jedné hodiny na jaře znamenat velký problém. Dokonce takový, se kterým se pak vyrovnávají i několik týdnů.
Myšlenka střídání času na ostrovech se prosadila, když se o to zasadil stavitel William Willett (shodou okolností prapradědeček frontmana skupiny Coldplay Chrise Martina). Možná mu vadilo, že jeho golfové hraní přerušuje západ slunce, a tak chtěl změnit zákon, aby bylo večer víc světla.
Až do své smrti v březnu 1915 vedl Willett kampaň za změnu času, ale nebyla to jeho láska ke golfu, která přesvědčila parlament. Jak jsem psal už výše, na jaře 1916, během první světové války, německá armáda otočila hodiny dopředu, aby ušetřila energii. Krátce poté následovaly mnohé (ale ne všechny) evropské vlády, včetně Velké Británie.
Podzimní přechod zpět na standardní čas je spojen (v USA) s poklesem výdajů o 2,2 až 4,9 procenta.
Vstupní premisa byla jednoduchá: hodina slunečního světla navíc povzbuzuje Američany, aby zůstávali venku a utráceli peníze, čímž podporuje malé podniky a ekonomiku obecně. Výzkumníci ovšem zjistili, že zatímco na jaře dochází k mírnému nárůstu výdajů, na podzim je odpovídající pokles větší.
Pouze tři evropské země udržují své hodiny konstantní po celý rok.
Island je vyňat ze směrnice EU o DST. Je tak daleko na severu, že má mnohem extrémnější změny denního světla a tmy po celý rok než my a dopad změny času o hodinu by byl zanedbatelný. Bělorusko a Rusko se také rozhodly zůstat po celý rok ve stejný čas.




Napsat komentář