COOLna

Někdy to člověk neodhadne a nakoupí více pečiva, než se doma sní. To, co zbude, ztvrdne a pak zbytečně putuje do koše. Jedna varianta je přebytečné pečivo hned po nákupu zamrazit, ale i když na tohle zapomenete, nic není ztraceno. Se ztvrdlým chlebem se taky dá pracovat.

Nemusíme jej hned házet do koše. Jsou jiné možnosti!

Ze starého chleba se samozřejmě dají udělat skvělé topinky, dokonce je na to nejvhodnější. Starý chléb se dá skvěle využít i do nádivek nebo pro přípravu falešného parmazánu.

Nadrobený starší, ale ne úplně tvrdý chléb se dá zlehka opéct na pánvi, a pak slouží jako posypka na těstoviny nebo i na zmrzlinu. Pokud jej použijete na zmrzlinu, nadrobený chleba ještě před opečením ochuťte třeba skořicí, vanilkou nebo perníkovým kořením. Po opečení vznikne zajímavá, voňavá, sladká a křupavá drobenka. Když budete chtít udělat falešný parmazán, pak krajíce nejdříve potřete česnekem, a až pak je ručně rozdrobte a opečte.

V Knize rozpočtů a kuchařských předpisů z roku 1936 popisuje houskovou polévku slavná česká kuchařka Marie Janků-Sandtnerová. Podle tohoto předpisu stačí tvrdé housky nakrájet na kostky, osmažit na másle, zalít zeleninovou polévkou, rozvařit, prolisovat i se zeleninou, následně ještě zředit polévkou a povařit. Na závěr doporučuje Sandtnerová doplnit polévku tlučeným muškátovým květem, ve sladké smetaně nebo v mléce rozmíchaným vejcem a zelenou, jemně usekanou pažitkou. „Takto připravuje se též polévka chlebová, do které místo sladké smetany přidáme kyselou,“ doplňuje recept autorka.

Chlebové drobečky skvěle ochutí vaječnou omeletu. Přidejte je už do syrových rozkvedlaných vajec a nechte je chvíli stát. Pak usmažte omeletu tak, jak jste zvyklí. Ta bude díky chlebu sytější. Drobečky z pečiva mohou ochutit také ovesné nebo jiné sladké či slané kaše. Další možností je využít na kostičky nakrájený chléb či rohlíky jako základ do knedlíků. A samozřejmě nesmíme zapomenout na žemlovku! Do té se hodí nejen starší rohlíky, ale i oschlý mazanec nebo vánočka.

Pražené žito, ječmen nebo i žaludy byly v dřívějších dobách běžnými náhražkami kávy. A chlebová káva vlastně není nic jiného. Zbude-li vám kvalitní kváskový žitný nebo ječný chléb, rozdrobte jej na větší kousky a ty opečte v troubě dokřupava. Poté je zalijte vroucí vodou, nechte krátce odstát a přeceďte. „Káva“ je na světě! Dochutit se dá tradičně smetanou či mlékem a cukrem.

Co když ovšem máte chuť na shora křupavý a uvnitř vláčný krajíc? Jde to a existuje jeden trik, s nímž to zvládnete: Dejte suchý chléb (nebo bagetu) pod kohoutek, pusťte na něj trochu studené vody, pak jej zabalte do alobalu a vložte do trouby. Tam pečte při teplotě 150 stupňů asi 15 až 20 minut. Následně vyndejte pečivo z trouby, odstraňte alobal a ještě ho na chvíli vložte do trouby. Po dalších cca 5 minutách vytáhnete teplé pečivo, které bude uvnitř měkké, na povrchu křupavé a navíc bude vonět, jako když jste si ho přinesli z pekárny.

Ale počítejte s tím, že tento proces lze udělat jen jedenkrát, pak už by mohlo dojít k plesnivění.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.