COOLna

Česko je na tom hůře než ostatní evropské státy ve výskytu rakoviny. Máme horší startovací podmínky?
Ruku v ruce jdou alkohol a kouření nebo obezita a nedostatek pohybu. Asi nejhorší kombinací je obézní kuřák. Krom toho komunistické země zejména v 70. a 80. letech zanedbávaly životní prostředí, byli jsme třetím největším znečišťovatelem ovzduší v Evropě. Používalo se velké množství hnojiv a insekticidů. Ochranné prostředky a pomůcky v práci nebyly prioritou. A aby lidé neremcali, tak měli levný alkohol a cigarety. Po práci se šlo na pět i deset piv a panáka. To všechno vytvořilo naše horší startovací podmínky.

A co dnes?
Bohužel, kvalita ovzduší se v Česku opět zhoršuje. Nejde o oxidy síry a kyselé deště, ale o koncentraci velmi malých pevných částic, tzv. PM 2.5, které přispívají ke vzniku rakoviny plic. Vznikají zejména při spalování uhlí či odpadu, ale podílí se na nich i silniční doprava. Již před „energetickou krizí“ byla v tuzemsku jejich koncentrace vyšší, než byl průměr EU. A v řadě míst se situace se vzrůstem cen energií zhoršila. Lidé spálí i plasty, aby ušetřili.

Látky způsobující rakovinu najdeme i v potravinách nebo v předmětech denní potřeby – hračkách či nádobí. Naštěstí toto je bedlivě kontrolováno. I špatné skladování potravin může vést k jejich kontaminaci toxickými produkty některých plísní – nejnebezpečnější jsou tzv. aflatoxiny. Způsobují rakovinu a rozhodně je tepelným zpracováním nebo odkrojením zahnilé části neodstraníme.

Jaký vliv má na rozvoj rakoviny stres?
Stres není hlavním faktorem, který by způsoboval rakovinu, ale může k jejímu rozvoji přispívat. Chronický stres vede k nepříznivým hormonálním změnám a má negativní dopad na funkci imunitního systému, který rakovinu může, zejména na jejím počátku, zničit.

Do jaké míry a u jakých typů rakoviny se promítají dědičné faktory?
Nádorů, které mají jednoznačný genetický základ, je pět až deset procent. Jsou nejčastěji způsobené mutacemi v genech, které mají za úkol udržovat nepoškozenou DNA v množících se buňkách našeho těla, když dochází k jeho regeneraci. Poškození DNA vede ke vzniku rakoviny. Lidé, kteří se narodí s mutací v jedné kopii takového genu, pak za svůj život mají vyšší pravděpodobnost, že u nich dojde poškození i druhé kopie a případnému vzniku rakoviny.

Umíme mutace dnes snáze odhalit?
Umíme a těmto lidem můžeme pomoci rakovině předcházet. Příkladem je případ Angeliny Jolie, která je nosičkou mutovaného genu BRCA1 a bez preventivní operace by měla riziko vzniku rakoviny v prsech téměř 90 procent. Kromě těchto případů máme zhruba 15 procent pacientů, v jejichž rodinách vidíme zvýšený počet nádorů, ale poškozený gen nenajdeme. Můžou si od rodičů přinášet do života stejné negativní návyky nebo byli ve společné domácnosti vystaveni rizikovým faktorům, třeba pasivnímu kouření. Ale příčinou může být i nepříznivá kombinace zděděných genů, které v sobě žádnou patologickou mutaci nemají. Zbývá nám 75 až 80 procent lidí, kde je vznik rakoviny náhodný proces.

Když má přímý příbuzný rakovinu, měli bychom si nechat udělat onkologická a genetická vyšetření?
Rozhodně se musí chodit na běžné preventivní prohlídky. Pokud je v rodině opakovaný výskyt nádorů zejména v mladším věku, pak by mělo být genetické vyšetření provedeno. Žádanku vydá praktický lékař nebo specialista. Vyšetřeni by měli být lidé, v jejichž rodinách došlo k výskytu u přímých příbuzných (rodiče, sourozenci, děti) dvou a více případů nádorů prsu a/nebo vaječníků, tlustého střeva, dělohy, melanomu, přičemž alespoň u jednoho z pacientů se nádor objevil před 50. rokem. V případě prostaty před 55. rokem. Geneticky by měly být vyšetřeny všechny pacientky s nádorem prsu vzniklým před 45. rokem, s nádory vaječníků a vejcovodů, nádory tlustého střeva a dělohy vzniklým před 40. rokem. I všichni muži s nádory prsu.

Jak postupujete v případě pozitivního nálezu?
V případě zjištění mutovaného genu dokážeme nabídnout preventivní vyšetření, která mohou riziko vzniku nádorů nebo jejich pozdního odhalení snížit, a tak zachránit život. V případě negativního nálezu doporučíme preventivní prohlídky, nebo, bude-li rodinná anamnéza nepříznivá, další pravidelná preventivní vyšetření.

Setkáváte se častěji s případy, kdy se lidé rozhodnou onemocnění řešit alternativní cestou? Podle některých názorů jsou příčiny rakoviny v rodinném a vztahovém prostředí a v emočním konfliktu.
Rakovina vzniká v důsledku mutací v buňce a chyb při přepisu genetické informace. Nicméně psychosomatiku vnímáme jako důležitou. I proto se v našem ústavu nesnažíme léčit jen fyzické projevy, které pacienta trápí, ale klademe i velký důraz na konzultace s psychologem. S experty z lékařské fakulty v Brně jsme vyvinuli i speciální aplikaci pro chytré telefony, která pomáhá zlepšovat psychický stav našich pacientů. Alternativní doplňkovou léčbu vnímáme jako důležitou, v Masarykově onkologickém ústavu integrujeme s onkologickou péčí ty metody, které mají prokázanou účinnost.

Jaké třeba?
Třeba akupunkturu, která má přínos v léčbě únavy či bolestí. Ale i k dalším metodám alternativní medicíny přistupujeme velmi odborně. Už proto, že jsou často zneužívány šarlatány, kteří neověřené metody prezentují jako celostní medicínu. To některé pacienty může svést od léčby a zhoršit jejich prognózu. I proto jsme zavedli odbornou poradnu, kde mohou lidé konzultovat léčivé doplňky stravy v kombinaci s onkologickou léčbou. Různé bylinky a houby při ní mohou působit negativně. Například třezalka tečkovaná, která může „čistit“ tělo od chemoterapie, a tak snižovat její koncentraci a protinádorovou účinnost.

V Česku máme dobře nastavené screeningové programy. Starají se však lidé více o své zdraví?
V úmrtnosti na rakovinu jsme se dostali za dvacet let z druhého nejhoršího místa v Evropě na nějaké 22. místo. Naši občané mají dostupné všechny screeningové programy, což není běžné v bývalých postkomunistických zemích. Díky nim jsou nádory zjištěny v méně pokročilých a dobře léčitelných stadiích. Celkově bych ale neřekl, že se lidé o zdraví přiměřeně starají. Důkazem je vysoký počet obézních lidí i stále nedostatečná účast ve screeningových programech, která nepřevyšuje 60 procent. V případě kolorektálního karcinomu přesahuje sotva 30 procent. Podobně je tomu s očkováním proti viru HPV, jenž způsobuje rakovinu čípku děložního krku. Jen 60 procent dívek bylo očkováno, ve Skandinávii je jich nad 90 procent.

Chystají se u nás další screeningové programy nebo inovace?
Již druhým rokem v Masarykově onkologickém ústavu testujeme screeningový program pro osoby s vysokým rizikem vzniku rakoviny slinivky břišní. Těm nabízíme vyšetření pomocí endoskopické sonografie a magnetické rezonance slinivky, která se střídají. Současně jim odebíráme krev a hledáme nové nádorové markery, které by nám pomohly rakovinu slinivky v budoucnosti odhalit včas i bez nutnosti invazivních metod. V EU se kromě screeningových programů pro nádory plic a prostaty dále plánuje screeningový program pro karcinom žaludku.

Kterou formu rakoviny považujete za nejzákeřnější?
Každá je zákeřná a dokáže zabíjet. Ale zjistí-li se včas a máme-li trochu štěstí, umíme ji léčit a čím dál úspěšněji i pokročilá stadia. Za nejzákeřnější považuji rakoviny, které rostou velmi rychle a nemusí mít na začátku varovné příznaky. Akutní leukemie či nádory vaječníků, slinivky a plic. Proto není dobře, když bagatelizujeme nové a delší dobu trvající potíže. Máme-li kašel, který se nás drží šest týdnů, nebo když hubneme a nevíme proč nebo když objevíme krev ve stolici, je dobré hned vyhledat lékaře.

Jaké nádory jsou nejčastější?
Rakovina kůže. Následují rakoviny prostaty, prsu, tlustého střeva a konečníku, plic, ledvin. Některá onkologická onemocnění jsou u nás častější než jinde v Evropě – nádory ledvin, slinivky, prostaty či tlustého střeva a žlučových cest. Příčiny jsou často v našem životním stylu.

Setkáváte se s novými typy nádorů?
Myslím, že už všechny známe, ale díky novým metodám v oblasti molekulární genetiky a biologie je umíme lépe roztřídit na podskupiny. U nádorů plic jsme dříve rozlišovali dvě hlavní histologické skupiny, které měly dohromady přibližně osm základních podtypů. Dnes jich je více než 16 molekulárních skupin. Na jedenáct z nich může být zvolen odlišný léčebný postup, tedy jiný cílený lék. Tomu se říká precizní onkologie, kdy cílíme na přesně stanovenou mutaci nebo signální dráhu.

Zlepšuje se dostupnost inovativních léků?
Ano. Dosáhli jsme úrovně západní Evropy a nacházíme se mezi Švédskem a Norskem, co se týká dostupnosti moderních protinádorových léčiv. Jsme na tom nejlépe z postkomunistických zemí.

A co imunoterapie, je stále tak slibnou cestou v protinádorové léčbě?
Ano, i proto se její podávání rozšiřuje na další typy nádorů a začíná se používat i v méně pokročilých případech tam, kde se osvědčila v léčbě metastáz. Způsob, jak imunoterapie funguje, nejraději popisuji větou, že pomáhá našemu imunitnímu systému otevřít oči, aby rakovinu viděl a zneškodnil. Imunitní systém nádor často nevidí, protože vychází z naší vlastní tkáně a na povrchu může mít molekuly, které říkají bílým krvinkám, tedy našemu imunitnímu systému: nestarej se o mě, já jsem tvoje tělo, já sem patřím. A nádor nepozorovaně roste dál. A toto imunoterapie dokáže změnit.
Je na trhu nový účinný lék, který bude brzy k dispozici v Česku?
Stále nějaké přichází. Nyní se vyjednává o úhradě přípravku Pluvicto pro léčbu metastatického karcinomu prostaty. Kromě novinek mají čeští onkologičtí pacienti možnost se dostat i k nejčerstvějším objevům, tedy k lékům, u kterých probíhá klinické testování. Díky klinickým studiím nabýváme zkušenosti s novými léky o několik let dříve, než se dostanou do běžné praxe. V našem onkologickém ústavu (v Masarykově onkologickém ústavu o) máme pro tento účel nejdéle fungující speciální oddělení v Česku, které se klinickými studiemi zabývá. Řadíme se mezi špičky v Evropě.

Marek Svoboda

(Pracuje v Masarykově onkologickém ústavu od roku 2004 na Klinice komplexní onkologické péče a Oddělení epidemiologie a genetiky nádorů.)