COOLna

Jakého nejmladšího pacienta s Alzheimerem jste měl?
Čtyřicet sedm let.

Ta nemoc je tragická. Zažije u ní lékař i kuriózní situace?
To víte, že ano. Kurióznější ale bývají počáteční stadia té frontotemporální demence (druhé nejčastější onemocnění mozku), protože tam jsou časté poruchy chování. Těm lidem se zkrátka mění povaha. Takže kdo byl distingovaný, společenský, dobře vychovaný, pak třeba bezdůvodně zastavuje cizí lidi na ulici s divnými žádostmi. Často hodně žertují, až budí pozornost okolí – a teprve pak se přijde na to, že to je vlastně nemoc. Dopustí se bizarních faux pas, dokonce to bylo i v politice… Nechci být konkrétní, protože by bylo hned jasné, o koho se jednalo.

Nebo naopak bývalí extroverti, kteří hýřili vtipem, se stáhnou do sebe, jsou apatičtí. Stává se, že si ti lidé pletou své nejbližší příbuzné, kolegy. Některé projevy chování jsou fakt bizarní. Měli jsme pacienta, který třeba předváděl opici. Nebo jedna paní sbírala v parku kosti mrtvých ptáků a dávala je do lednice, jiná pacientka na dětském hřišti strašila děti. A co se týče té Alzheimerovy nemoci, tak tam bývá časté přeříkávání se, výpadky paměti. Ono záleží taky na tom, jak moc je na tu osobu vidět. Když je někdo v důchodu, je to viditelné méně, než když ještě chodí do práce. Například současný americký prezident má některé podivné projevy chování, které naznačují, že by mohl mít Alzheimerovu nemoc v raném stadiu.

Podle čeho to neurolog pozná?
Všimněte si, že často neví, kterým směrem odejít, ztrácí se, musí mít nápovědu, taháky… My to samozřejmě oficiálně nevíme, protože je snaha to nemedializovat. Ale zkušený neurolog pozná, že přesně tímhle způsobem se projevuje pacient s Alzheimerem v tom velmi časném stadiu.

Rizikovým faktorem pro to, aby člověk dostal Alzheimera, je prý základní vzdělání. Tak jak to, že touhle nemocí trpěla třeba premiérka Thatcherová nebo prezident Reagan?
S tím vzděláním je to složitější. Má-li někdo vyšší vzdělání, zvýší mu to takzvanou kognitivní rezervu mozku. Čili když Alzheimerem onemocní, dlouhou dobu to nemusí být rozpoznáno, protože vzděláním tu nemoc kompenzuje. A nemusí být jen vysokoškolák, mohou to být třeba lidé, kteří mluví více jazyky, dvojjazyčnost je ochranný faktor před Alzheimerem. Jenže v pozdním stadiu bývá naopak klinický průběh onemocnění daleko rychlejší než u osob s nižším vzděláním.

Další rizikové faktory pro vznik Alzheimerovy demence jsou, jak jsem se dočetla: věk, diabetes, vysoký krevní tlak, obezita, deprese, kouření, nedostatek fyzické aktivity. Zapomněla jsem na něco?
Ještě úrazy hlavy jsou významným rizikovým faktorem. Zvlášť v dnešní době, kdy stoupá popularita různých bojových sportů, takové to MMA, kde prakticky každý druhý zápas končí těžkým otřesem mozku. Hokej, fotbal, zvlášť hlavičkování ve fotbale, jsou vysoce rizikové. Ale vždycky je to interakce více věcí – některé chrání, některé jsou rizikové. Takže když má někdo špatný gen, k tomu úraz hlavy, k tomu cukrovku, je to rizikové. Naopak když má někdo ochranné faktory, například vysoké vzdělání, pravidelnou fyzickou aktivitu, je aktivní sociálně, tak si to riziko výrazně snižuje.

Kromě toho, o čem jsme už mluvili, existuje ještě nějaká prevence demence?
V každém případě by měla být šitá na míru, individualizovaná, protože každý potřebuje něco jiného. Jiná prevence je pro ženy, jiná pro muže. Jiná u osob se základním vzděláním nebo těch, kteří nejsou příliš duševně aktivní, což znamená třeba, že odejdou do důchodu a jenom už koukají na televizi. Žijí sami. Třetina seniorů v České republice žije sama, což je samo o sobě rizikový faktor. Tak u těchto osob je důležité, aby byly aktivní duševně. Aby luštili křížovky, sudoku, aby četli – četba je důležitá aktivní záležitost. Aby se stýkali v nějakých klubech, měli společenský kontakt. Aby jim občas někdo zavolal. Naopak pokud je někdo vysoce psychicky aktivní, i v důchodu, nebo je to třeba bývalý manažer, který řídil velkou firmu, tak u něj nemá moc smysl luštit křížovky. Jemu naopak pomůže, když se bude víc hýbat.

Proč jsou Alzheimerem víc ohroženy ženy?
Jednak protože se dožívají vyššího věku. Ale jsou i biologické rozdíly. Uvažuje se o hormonálních změnách, které jsou u žen výraznější než u mužů. A například pokles hladiny estrogenu může právě představovat vyšší riziko. Zajímavé je, že některé rizikové faktory hrají větší roli u žen, a některé zase u mužů. Například u žen je cukrovka rizikovějším faktorem pro Alzheimerovu nemoc než u mužů.

Co se vlastně v mozku při Alzheimeru děje?
Úplně na začátku se v mozku začne ukládat bílkovina beta-amyloid. Ukládá se léta. A pak, když je jí příliš, nastartují se procesy, které vedou k zániku nervových buněk.

Říká se, že s mozkem je to jako se svalem – když se nepoužívá, zakrní. Ale sval používáním roste, což se u mozku asi nestane…
Jenže když půjdete v sedmdesáti do posilovny, tak už vám svaly taky moc nenarostou. Vtip je v tom, že v nižším věku tu paměť natrénujete a zvětšíte si její kapacitu. Paměť se ale začíná zhoršovat už někdy po pětadvacátém roce. Ale později má zase člověk větší zkušenosti a lepší strategii – čili ví, jak se učit. A i když je člověk nemocný, tak dokud žije, pořád může paměť trénovat. Už nepůjde o zvyšování její kapacity, spíš už bojuje o zachování té, kterou má.

V jakém věku by tedy člověk měl začít trénovat mozek?
Tak kolem čtyřiceti let. Dokonce teď připravujeme takovou tréninkovou aplikaci, kterou bude možné stáhnout do mobilních telefonů. Pro ty, kteří mají obavy o sebe nebo o někoho z rodiny.

Které potraviny škodí mozku?
Každému škodí něco jiného. Celiakům nepochybně škodí lepek, a pak jsou osoby, kterým vůbec nevadí. A mezi tím je šedá zóna, kdy lepek může mít prozánětlivé účinky, takže když už se v tom mozku něco děje, může to hrát roli. Tam se doporučuje například lepek skutečně drasticky na nějaké období vysadit a pak vyhodnotit, jestli se člověk cítil lépe. Některé potraviny škodí tím, že můžou zvyšovat výskyt volných kyslíkových radikálů.

Cukry jsou škodlivé a není to jenom cukr ve smyslu sladkostí, ale i nadměrné množství pečiva. Na druhé straně jsou potraviny, které mají zase ochranné účinky, například omega mastné kyseliny, které jsou třeba v rybách. Doporučují se ořechy, olivový olej, taky třeba medicinální houby. V prevenci demence může hrát roli i ginko biloba, extrakt z jinanu dvojlaločného, který zlepšuje prokrvení mozku.

Existuje termín digitální demence: totiž že počítače, mobily, navigace atd. nám sice usnadňují život, ale na druhé straně nám kvůli tomu v mozku krní oblasti, které jsme používali dříve. Co si o tom myslíte?
Digitální demence je název knihy německého psychiatra Manfreda Spitzera, kterou dobře znám. V mnohém má pravdu. Jednak dnešní doba bezesporu vede k povrchnosti při vyhledávání informací. Vidím, jak se učí moje děti, porovnávám to s tím, jak jsem svoji paměť trénoval já – a řekl bych, že rozhodně lépe. Takže pokud bych onemocněl Alzheimerovou nemocí, budu mít pravděpodobně větší rezervu paměti než moje děti. Paměť dnes dostává na frak, na paměť je nepříznivá doba: nic se zpaměti neučíme, všechno najdeme na Googlu.
Na druhé straně současná doba zase vede k multitaskingu, čili že děláme víc věcí najednou. A to zase mají lépe natrénováno moje děti. Překvapivě se ale objevují studie dokládající, že hraní počítačových her může rozvíjet schopnosti mozku. Jsem k těm informacím trochu skeptický, mám obavu ze zaujatosti těch studií, mohou být podporovány výrobci her. Ale když jsem testoval na svých dětech některé projekty s virtuální realitou, na nichž se podílím, měl jsem pocit, že ta virtuální realita je pro ně víc stimulující a víc tvůrčí, než třeba koukání na monitor a hraní počítačových her. Čili nové technologie bych neházel všechny do jednoho pytle.

Přibývá lidí s Alzheimerovou nemocí?
Přibývá jich na celém světě. Zřejmě hlavně proto, že se prodlužuje délka lidského života, a to i v rozvojových zemích. I v Africe přibývá lidí s Alzheimerem, překvapivě velký nárůst je také v Číně. Ale v rozvinutých zemích té nemoci přibývá o něco pomaleji, než bychom čekali, právě proto, že umíme léčit některé rizikové faktory. Uvádí se například, že důsledná léčba vysokého krevního tlaku a cukrovky snižuje riziko Alzheimera o pět až deset procent.

Jakub Hort, neurolog