COOLna

Jaký dopad má na naše tělo stres?
Má přímý vliv na naši imunitu, dlouhodobější stres snižuje výkonnost imunitního systému.

Podle evolučních biologů vznikl prapůvodně stres jako poplach nejvyššího stupně pro organismus, že jde o život. Třeba když pračlověk potkal medvěda a šlo o to, kdo bude mít koho k večeři. Stres byl signálem, aby se tělo okamžitě připravilo na boj, či na útěk. Takže se v něm automaticky spustí kaskáda biochemických dějů a vše v tu chvíli nedůležité, tedy i imunitní systém, je utlumeno, aby bylo k dispozici maximum energie na záchranu života, že?
Přirovnal bych to ke sprinterovi ve startovním bloku, připravenému vyrazit. Vše je soustředěno „pouze na přežití“, dochází k přednostnímu zásobení krví a kyslíkem do srdce, plic a svalů. A při dlouhodobé stresové reakci nastává postupné vyčerpání organismu, což má tlumicí vliv na imunitu. To se může projevit ve formě vzniku nějakého onemocnění, včetně autoimunitních problémů, kdy naše tělo začne bojovat proti vlastním tkáním a buňkám. Ať už jde například o autoimunitní zánět štítné žlázy, propuknutí roztroušené sklerózy, zánětlivého onemocnění kloubů (autoimunitní artritidy), v některých případech vznikne i nádorové onemocnění. Krátkodobý stres naopak působí na organismus jako určitý druh tréninku a připravuje nás na nepředvídané věci do budoucna. Při stresu nastávají změny v biomechanických pochodech, ať jde o hormony, enzymy, nebo změny na buněčných membránách a podobně. Projevuje se v nastavení svalů a změnách aktivity orgánů.

Často se na posílení imunity doporučuje sport. Má na ni však vždycky jen pozitivní vliv?
Pravidelná fyzická zátěž představuje pro tělo určitou formu stresu, s nímž se musí opakovaně vyrovnávat. Zvyšuje se tak jeho odolnost jednak vůči zátěži, jednak i vůči zevnímu prostředí. V mnoha ohledech je to tedy prospěšné. Studie prokazují, že pravidelné aerobní cvičení střední intenzity má vliv na snížení počtu respiračních onemocnění téměř o polovinu. Dochází ke zvýšení počtu imunologicky aktivních buněk. Zvýšená činnost imunitního systému sice přibližně po třech hodinách po cvičení odezní, ale pravidelnost fyzické zátěže je pro posílení imunity důležitější než vyčerpávající náročný trénink bez adekvátního odpočinku. Přetížení při tréninku totiž způsobuje vylučování stresových hormonů a na několik dní po velké zátěži snížení imunity. A intenzivní cvičení ve fázi nemoci může vést k jejímu prodloužení a závažnějšímu průběhu.

MUDr. Vítězslav Hradil