COOLna

Byl to tak trochu paradox dějin. V době, kdy v Norimberku probíhal od podzimu 1946 do léta roku následujícího soud s nacistickými lékaři, kteří se podíleli na programu eutanazií a v koncentračních táborech prováděli zvrácené experimenty na vězních, se ve středoamerické Guatemale odehrávaly jiné lékařské pokusy na lidech. Tentokrát však pod vedením Američanů.

A až o desítky let později se o jejich tehdejším konání hovořilo jako o „zločinu proti lidskosti“. Motivem k neetickým experimentům byla snaha najít vhodné postupy léčby smrtelně nebezpečných pohlavních chorob.

Zvláště syfilida a kapavka byly v první polovině 20. století v USA velkým problémem. Nemoci se šířily hlavně v chudších, převážně černošských vrstvách obyvatelstva. Pacientů, pro něž v té době neexistovala efektivní léčba, přibývalo po desítkách tisíc. Například za první světové války byla v amerických ozbrojených silách právě syfilida jednou ze tří nejčastějších příčin propuštění z armády. A nemoc řádila u mužstva také za druhého světového konfliktu. I proto Američané krátce po něm rozhodli o spuštění výzkumu, který ale pro svou neetičnost – ba přímo zločinnost – nemohl být proveden na území USA.

Projekt je dnes známý pod označením „Guatemalský experiment“ a odehrával se v letech 1946 až 1948. Spojené státy se tehdy díky penězům ze speciálního grantového programu „domluvily“ s guatemalskými úřady a středoamerickou zdravotní organizací Pan American Sanitary Bureau na tajném projektu, během něhož mělo být prokázáno, zda a jak úspěšně se dá syfilida a kapavka léčit novým typem penicilinu. Aby byly výsledky výzkumu uspokojivé, lékaři potřebovali průběh nemoci a (ne)léčení sledovat hned od chvíle, kdy se člověk nakazí. Jedním z hlavních šéfů celého výzkumu se stal John Charles Cutler, rodák z Clevelandu.

Ten nechal cíleně nakazit stovky osob z chudých či problematických společenských vrstev – od dospívajících v sirotčincích, pacientů psychiatrických léčeben až po vojáky a vězně, mezi nimiž nemoc rozšiřovaly prostitutky. Celkem šlo o zhruba 1300 lidí, přičemž jen asi polovina z nich byla léčena správným způsobem. To proto, aby bylo srovnání. Tito lidští „pokusní králíci“ neměli o experimentu a rizicích od výzkumníků prakticky žádné informace, přivítali, že mohou mít za cenu dalšího lékařského sledování nějaké výhody, třeba sex zdarma. Následkem těchto pokusů zemřelo minimálně osm desítek lidí.

Jenže ze strany Johna Cutlera to nebyla jediná více než temná kapitola jeho profesní dráhy. Podílel se také na takzvané „Studii Tuskegee“. Tu vedl americký Úřad pro veřejné zdraví už od roku 1932 v alabamském městě, podle nějž studie dostala název, a trvala až do 70. let. Vědci shromáždili čtyři stovky Afroameričanů, kteří trpěli syfilidou. Vesměs to byli chudí zemědělci, již ani netušili, co mají za nemoc. Jen věřili, že mají, jak se tehdy říkalo „špatnou krev“. Výzkum měl mít dvě fáze.

V první fázi vědci pozorovali průběh neléčené nemoci a následnou léčbu. Ale po skončení první fáze se rozhodli pro změnu. Účastníci výzkumu nebyli informováni o jeho skutečném cíli. Stávali se tak „laboratorními zvířátky“, nedostávali účinné léky a mnohdy na nich lékaři prováděli velmi bolestivé pokusy, včetně lumbální punkce. Během řady let, kdy experiment probíhal, zemřelo v přímé souvislosti s onemocněním 128 mužů, přičemž pozůstalí a ostatní ještě žijící účastníci studie si vyslechli omluvu až v roce 1997 od tehdejšího prezidenta Billa Clintona.

To informace o „Guatemalském experimentu“ se na veřejnost dostaly až v roce 2010, kdy profesorka Susan Mokotoff Reverbyová z bostonské Wellesley College nalezla podrobné zprávy v Cutlerově pozůstalosti. Ten zemřel 8. února 2003, a do konce života patřil k respektovaným lékařům a profesorům univerzity v Pittsburghu. Dnes ale někdy bývá označován za „amerického Mengeleho“. Na podzim 2012 se americká vláda za experimenty v Guatemale oficiálně omluvila. Tehdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová mimo jiné uvedla: „Jsme pobouřeni, že k tak zavrženíhodnému výzkumu mohlo pod rouškou veřejného zdraví vůbec dojít.“ Guatemalský prezident Álvar Colom americké experimenty ve své zemi dokonce označil za „zločin proti lidskosti“.