COOLna

Syrovátka se zužitkuje do beurre blanc nebo se svaří, zlegíruje máslem a páruje s rybou. Nejen k pečenému celeru chutná skvostně omáčka ze syrovátky a hnědého másla – ingredience v poměru 1:1 se krátce povaří, rozmixují dohladka a dochutí solí a cukrem. Syrovátku zkuste zašlehat i do majonézy nebo do jednoduché vinaigrette: 4 lžíce syrovátky se spojí s medem (1 až 2 lžíce), hrubozrnnou hořčicí (3 lžičky), za studena lisovaným olejem (3 lžíce), solí a pepřem.

Ve prospěch syrovátky mluví obsah bílkovin a tím i schopnost emulgace, která umožňuje kuchařům odlehčit smetanové omáčky a posílit jejich krémovou konzistenci – syrovátka zvládne nahradit až polovinu smetany.

Kyselé tóny syrovátky svědčí polévkám – skvěle oživí krkonošské kyselo, koprovku nebo kulajdu a různé zeleninové krémy. Kromě dochucení může syrovátka doplnit vývar nebo vodu, a to nejen v polévkách, ale také v receptech na dušené pokrmy, tzv. stew. Stejně tak se v ní dají uvařit těstoviny, brambory nebo rýže a další obiloviny, včetně ovesných vloček na kaši. Syrovátku se hodí přimíchat do bircher müsli i do těsta na palačinky, vafle a chleba, na pizzu nebo na fermentované bramborové placky – s ohledem na specifickou chuť a aroma nakyslé tekutiny.

Se syrovátkou se dává uvařit také (kořenová) zelenina, pošírují se v ní ryby a nakládá se do ní maso – solný lák používaný při technice brinování obohacuje syrovátka, která svými enzymy pomáhá zkřehčit sval a zachovat jeho šťavnatost. Ze stejných důvodů se přilévá do marinád na grilovaná masa.

Kuchaři stavějí syrovátku do role startéra při fermentaci (mléčném kvašení) zeleniny, bramborových chipsů a dalších surovin. Lze použít například nálev z litru vody, decilitru syrovátky a 2 až 3 % soli, ale také variantu z kefírové syrovátky, soli a vody z rozmixovaných rajčat (paprik či okurek), které se scedí nebo zmrazí a pak se v lednici nechají překapat přes plátýnko. Zbytkovou šťávu po fermentování čeká podobné zpracování jako samotnou syrovátku.

Syrovátku lze získat i bez přidání syřidel a kultur! Stačí ponechat čerstvé mléko několik dnů při pokojové teplotě – na povrch vystoupá smetana, zatímco ostatní mléko prokvasí díky přirozeně obsaženým bakteriím. Výsledný jogurt se scedí a rozdělí na čerstvý sýr a kyselou syrovátku.

V minulosti se syrovátka údajně popíjela jako horký nápoj. Podle některých zdrojů se z ní v Evropě a ve Skandinávii dokonce vyrábělo perlivé „víno“.

Syrovátka má řadu zdravotních benefitů! Patří mezi ideální potraviny při půstech, dělá dobře střevnímu mikrobiomu a ozdravuje pleť i vlasy. Zahrádkáři si jí cení jako hnojiva – do rozprašovače se míchá půl napůl s vodou.

Syrovátku si můžete i zamrazit do zásoby!

Jídlo a radost