Socha Mao Ce-tunga z oceli, betonu a zlaté barvy byla vystavěna za 3 miliony jüanů (minimální mzda v Šanghaji se pohybuje těsně nad hranicí 2000 jüanů), což je v přepočtu přibližně 10,5 milionu korun a zaplacena byla ze sponzorských darů místních podnikatelů i obyvatel přilehlého okolí. Za svoje peníze si ale investoři moc dlouho radost ze sochy ve výrazně nadživotní velikosti neužili. Dokončena byla v prosinci roku 2016 a jen o několik málo dní poté vydal místní úředník nařízení k jejímu odstranění.
Vysvětlení tohoto kroku se objevilo hned několik.:
Oficiální důvod hovořil o nepovolené stavbě, k níž nedali příslušné úřady předem souhlas. Bylo by ale možné, aby takový kolos, jehož stavbu sledoval celý svět prostřednictvím sociálních sítí, unikl pozornosti místních orgánů? Další možností, kterou někteří nabízeli jako vysvětlení obratu v pohledu na sochu byl fakt, že stála na zemědělské půdě, kterou bylo třeba využívat. A pak je tady ještě jedna, nejpravděpodobnější, možnost. Zatímco se Číňané původně domnívali, že sochou vzdají hold svému vůdci, dokázali pravý opak. Obří zlatý nevkusný předmět sklízel kritiku všude po světě, a to jistě nebylo ani jeho stavitelům a ani vedoucím čínským orgánům po chuti.
Kuriózní byla už jen ta skutečnost, že sedmatřicet metrů vysoký zlatý sedící Mao blahosklonně shlížel na místa, která právě pod jeho vládou trpěla největším hladomorem. Zvláště v 50. a 60. letech minulého století, kdy se čínský vůdce rozhodl podniknout tak zvaný „Velký skok vpřed“, který měl Čínu posunout o desetiletí dopředu, místní lidé umírali hlady jeden po druhém. Velký důvod k uctívání – pomineme-li povinnost – tedy tamní lidé neměli.
COOLna 
Napsat komentář