COOLna

Oldřich Vyšata je neurolog a zároveň má doktorát z technické kybernetiky. Tyto dvě profese se rozhodl spojit nad jedním projektem a vyvinul senzor na vyhodnocování kvality chůze. Krabička velká zhruba dvakrát tři centimetry se upevní vzadu na krk. Následně pomocí metod strojového učení snímá a v reálném čase vyhodnocuje, jak se chůze dotyčného liší od normálu, a informace posílá do mobilní aplikace. Využití může najít v domácích podmínkách, například pro sledování výsledků léčby nebo rizika pádů, i ve specializovaných ambulancích.

Neurolog z Fakultní nemocnice Hradec Králové a jeho tým cílí především na pacienty neurologických onemocnění – třeba roztroušené sklerózy nebo Parkinsonovy choroby. Jejich symptomy, jako jsou svalová slabost nebo zhoršení rovnováhy a koordinace pohybu, mohou vést právě k poruchám chůze.

„Zhruba 85 procent pacientů s roztroušenou sklerózou má potíže s chůzí. U Parkinsonovy choroby je to jedním z hlavních příznaků. Jde o léčitelná onemocnění, u kterých se poruchy chůze dají sledovat a na jejich základě hodnotit úspěšnost léčby nebo progrese onemocnění,“ vysvětluje Vyšata.

Pomocí senzoru lze identifikovat rozsah těchto poruch i pravděpodobnou příčinu, ale také sledovat vývoj v čase. Na základě toho může doktor rozhodnout například o vhodné rehabilitaci pacienta a zlepšovat tak kvalitu jeho chůze. Určit, zda uživatel trpí poruchou chůze, dokáže zařízení už z prvního kroku. Dalším z cílů je potom varování před pádem, ať už se jedná o seniory, lidi po úrazu nebo právě pacienty neurologických onemocnění.

Z chůze vyhodnotí postup či léčbu neurologických onemocnění. Senzor neurologa Vyšaty hledá cestu na trh
Poruchy chůze postihují až 85 procent lidí s roztroušenou sklerózou. Ilustrační foto: Shutterstock.com
Z chůze vyhodnotí postup či léčbu neurologických onemocnění. Senzor neurologa Vyšaty hledá cestu na trh
10. bře 2023 Anna Jurečková 2 min
Technologie
Co všechno lze vyčíst z lidské chůze? Třeba důvody její poruchy, riziko pádu nebo progresi neurologických onemocnění. Senzor neurologa Oldřicha Vyšaty a jeho týmu může pomoci například při léčbě a diagnostice lidí s roztroušenou sklerózou nebo Parkinsonovou chorobou.

Oldřich Vyšata je neurolog a zároveň má doktorát z technické kybernetiky. Tyto dvě profese se rozhodl spojit nad jedním projektem a vyvinul senzor na vyhodnocování kvality chůze. Krabička velká zhruba dvakrát tři centimetry se upevní vzadu na krk. Následně pomocí metod strojového učení snímá a v reálném čase vyhodnocuje, jak se chůze dotyčného liší od normálu, a informace posílá do mobilní aplikace. Využití může najít v domácích podmínkách, například pro sledování výsledků léčby nebo rizika pádů, i ve specializovaných ambulancích.

Neurolog z Fakultní nemocnice Hradec Králové a jeho tým cílí především na pacienty neurologických onemocnění – třeba roztroušené sklerózy nebo Parkinsonovy choroby. Jejich symptomy, jako jsou svalová slabost nebo zhoršení rovnováhy a koordinace pohybu, mohou vést právě k poruchám chůze.

„Zhruba 85 procent pacientů s roztroušenou sklerózou má potíže s chůzí. U Parkinsonovy choroby je to jedním z hlavních příznaků. Jde o léčitelná onemocnění, u kterých se poruchy chůze dají sledovat a na jejich základě hodnotit úspěšnost léčby nebo progrese onemocnění,“ vysvětluje Vyšata.

Pomocí senzoru lze identifikovat rozsah těchto poruch i pravděpodobnou příčinu, ale také sledovat vývoj v čase. Na základě toho může doktor rozhodnout například o vhodné rehabilitaci pacienta a zlepšovat tak kvalitu jeho chůze. Určit, zda uživatel trpí poruchou chůze, dokáže zařízení už z prvního kroku. Dalším z cílů je potom varování před pádem, ať už se jedná o seniory, lidi po úrazu nebo právě pacienty neurologických onemocnění.

„To, co nám chybí v ambulantní praxi je dlouhodobější objektivní sledování stavu pacienta, v tomto případě stability stoje a chůze. Když přijde jednou za půl roku a vidíte denně 30 pacientů, tak si opravdu jen těžko vzpomenete, jestli se zlepšil, nebo zhoršil, v podstatě to znemožňuje kvantifikaci,“ doplňuje Vyšata limity současné lékařské péče o lidi s neurologickými onemocněními.

Na vývoji systému spolupracovali také přednosta Neurologické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Martin Vališ, lékař kliniky Ondřej Dostál a Jiří Mošna z Centra transferu biomedicínských technologií.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když jsi ji jednou nebudu muset koupit sama.