COOLna

První lidské civilizace se objevily před 3 000 až 4 000 lety. Od té doby zhruba miliarda lidí zahynula ve válkách, píše Brian Hedges v knize „What Every Person Should Know About War“ („Co by měl každý člověk vědět o válce“).

Z tohoto jediného čísla je patrné, že válčení a násilí jsou nedílnou součástí lidského bytí. Vyvinuli jsme se k tomu, abychom byli agresivní, vysvětlují odborníci v Live Science.

Studie z roku 2014, publikovaná v časopise Nature, připomíná, že násilí směřující k zabíjení bylo a dodnes je běžné v komunitách jednoho z našich nejbližších příbuzných primátů – šimpanze učenlivého (Pan troglodytes).

„Násilí je hybnou silou podstatné části lidské historie. Všechny rané říše vlastně byly postaveny na zastrašování a násilí,“ napsal David C. Geary, kognitivní vědec a evoluční psycholog z Missourské univerzity v americkém městě Columbia.

„Násilí předcházelo pokročilým společnostem a vzestupu civilizace,“ doplňuje ho evoluční psycholog Pat Barclay z Guelphské univerzity v kanadském státu Ontariu.

Barclay zmiňuje násilné agrese před prvními písemnými záznamy – odkazuje na kosti poznamenané hroty šípů nebo na probodané lebky. „Míra násilí mezi kulturami a komunitami se ale výrazně lišila – a liší se i dnes,“ zdůrazňuje vědec.

Kočovné národy se vyznačují nižší mírou násilí, jehož cílem je zabít jiné lidi. Zato u společností zaměřených na dobývání území a jejich drancování, jsou sklony k násilí výraznější (což právě dokládá společnost obývající třetinu Eurasie).

Barclay dodává, že moderní americká kultura je násilnější než většina evropských kultur. „Existují až řádové rozdíly v míře násilí mezi některými společnostmi. V určitých společnostech až polovina mužů umírá rukou jiných mužů, v jiných je zase fyzické násilí naprosto výjimečné, například v moderním Japonsku,“ vysvětluje expert.

Násilí přitom může plodit násilí, což znamená, že v kulturách, kde jsou konflikty běžné, se násilí zpravidla přenáší z generaci na generaci.

„Tímto způsobem se násilí šíří podobně jako nakažlivá nemoc a může vyústit ve válečnou epidemii,“ říká v Live Science Gary Slutkin, epidemiolog z Univerzity Illinois.

Brad Evans, specialista na politické násilí na univerzitě v britském Bathu, poukazuje na to, že i lidé žijící v těch nejprogresivnějších a nejmírumilovnějších společenstvích jsou schopni násilí.

„Obyčejní lidé ctící řád a zákony se mohou rychle změnit ve smrtící monstra, když se změní atmosféra ve společnosti. Nemáme žádný vzorec, podle něhož se dá předpovědět, zda se člověk bude za určitých podmínek chovat násilně. Násilí je komplexní problém,“ říká Evans.

Barclay i Evans připomínají, že je snadné dopouštět se násilí, pokud jste dál od svých obětí, nevidíte jim do tváří a vůbec je neznáte. Může proto být snazší střílet z děl na vzdálenost několika kilometrů, dálkově odpalovat střely z dronů, anebo dokonce stisknout tlačítko a vyslat na nepřítele jadernou střelu, než mu zasadit smrtící úder nožem.

Páchat násilí je také snazší, když vůdci vytvoří psychologickou bariéru mezi národy či etniky, když cizí entitu dehumanizují, vysvětluje Barclay.

Barclay vysvětluje, že nástup organizovaných států vedl k poklesu zabíjení mezi lidmi, což dokládá například studie španělských vědců zveřejněná v magazínu Nature.

„Objektivně vzato je v současnosti u každého jednotlivce mnohem menší pravděpodobnost, že bude trpět násilím než v historii. Byť to tak nemusí vypadat, žijeme v nejklidnější éře dějin. Nemáme však záruky, že to tak zůstane. Pokud nebudeme usilovat o zmírnění klimatických změn, zažijeme mnohem víc katastrof, mnohem víc zoufalství a bude víc důvodů ke konfliktům,“ říká evoluční psycholog Pat Barclay.