„Ve chvíli, kdy se rozhodneme, že něco dokážeme a myslíme na to, kdykoli to jde, tak toho prostě dosáhneme. Jde o to začít, ale taky realizovat svoje plány po kapkách a mít promyšlenou strategii,“ radí psycholog Radek Ptáček.
Psychické zdraví je přitom podle něj základem pro fyzickou kondici, což platí i naopak. „Obzvláště dneska se ukazuje, že to, jak se cítíte, ovlivňuje vaši imunitu a oslabenou imunitu ohrozí i virus, který by normálně tělo bez problému odrazilo,“ dodává a trefně se táže: „Každý den se myjeme, upravujeme, ale sáhněme si do svědomí, jak velký čas věnujeme našemu mozku?“
Lepší může být člověk každou sekundu už jen tím, jak uvažuje. Mnoho různých filozofií uvádí, že se člověk v podstatě každou vteřinu nějak programuje a mění se, to koneckonců prokazuje i současná věda.
To ostatně platí i pro novoroční předsevzetí. Ať už si zadáme, že budeme víc cvičit, míň jíst, nebo cokoli dalšího, vždycky je potřeba si to vědomě nastartovat. Problematické ale pak bývá tu činnost opakovat, aby se skutečně stala naší součástí.
Do té doby mozek musí projít několika fázemi včetně fáze meditace, kdy se rozmýšlíme, jestli půjdeme, nebo nepůjdeme cvičit. Následuje fáze přípravy, kdy si jdeme koupit nové běžecké boty a oblečení… Tyto fáze mohou trvat i měsíce.
Je ale potřeba si uvědomit, že pohyb je základ všeho. Zajímavá je studie, která zjistila, že pružnost našeho mozku nejvíc ovlivňuje síla našich svalů. Víme, že mozek věkem degeneruje.
Ale také víme, že sportovní aktivita je jediným prostředkem, jakým lze dosáhnout produkce mozkových buněk, a tím pádem předcházet neurodegenerativním onemocněním, jako je demence nebo Alzheimerova choroba, kterých za posledních deset let přibylo až o 400 procent.
Platí pravidlo, že čím jsme starší, tím více pohybu pro udržení celkové kondice potřebujeme. Zhruba do třicátého roku nám stačí 150 minut aktivního pohybu týdně, a když překročíme nějakou hranici mezi třicítkou a čtyřicítkou, tak je potřeba 300 minut týdně.
COOLna 
Napsat komentář