COOLna

Tikal je starověké město v Guatemale, které bylo centrem významné civilizace Mayů. Leží v národním parku Tikal v severní části země a je jedním z největších a nejlépe zachovaných městských center Mayů. Co však stojí za zkázou města?

Obyvatelé Tikalu vybudovali nádrže, kde shromažďovali a uchovávali vodu zejména v obdobích, kdy srážky klesly na minimum. Samotné město totiž nemělo přístup k jezerům ani řekám a hladina tamější podzemní vody leží hluboko pod zemí. Mayové se proto snažili shromáždit co nejvíce vody během období dešťů. Vybudovali obrovská dlážděná náměstí, která byla nakloněná tak, aby voda stékala do nádrží, kde se uchovávala.

Jenže místo prospěchu přinesly nádrže městu zkázu. Vzorky sedimentů a jejich chemické a biologické analýzy odhalily pochmurnou historii obsahu jezer. Dvě z největších nádrží byly nebezpečně znečištěné rtutí, a navíc nesly stopy obrovského toxického květu řas.

Mayové totiž těžili minerál cinabar neboli sulfid rtuťnatý, protože tato ruda na bázi rtuti byla kombinována s oxidem železa, aby Mayové vytvořili krvavě červený prášek používaný jako univerzální pigment a barvivo. Cinabar měl zvláštní význam v mayském pohřbívání.

„Voda na pití a vaření pro vládce Tikalu a jejich elitní okolí téměř jistě pocházela z palácových a chrámových nádrží. V důsledku toho byly přední rodiny Tikalu pravděpodobně při každém jídle krmeny potravinami s příměsí rtuti,“ zmínili vědci ve studii. Dalším faktorem úpadku Tikalu byla exploze sinic produkujících toxiny odolné vůči varu. To způsobilo, že voda v nádržích byla jedovatá. A jako zlatý hřeb zkázy se v dostatečné blízkosti jedné z nádrží nacházel „midden“ neboli hromada odpadků plná potravinového odpadu. Během období dešťů se odpadní vody z této hromady odpadků vyplavovaly přímo do nádrže. V nádržích tak začaly kvést toxické sinice. Místní obyvatelé poznali, že se něco zásadního pokazilo. Mayové si mysleli, že se jejich vládcům nepodařilo dostatečně usmířit bohy. Obyvatelstvo bylo demoralizované a kvůli klesajícím zásobám vody a potravin i ochotnější opustit své domovy. A tak se i stalo…