COOLna

Bojkotu dal jméno anglický kapitán Charles Cunningham Boycott. V sedmdesátých letech 19. století se stal správcem velkostatku v Irsku a pro jeho majitele mimo jiné vybíral od menších rolníků peníze za pronájem půdy. V té době se ale v Irsku začalo rozvíjet hnutí požadující pro nájemce půdy lepší podmínky (a také irskou autonomii).

V roce 1880 nájemci požadovali po Boycottovi slevu na nájemném, ale požadované výše nedosáhli. Namísto toho se někteří dočkali výpovědi. Zemedělci odpověděli organizovanou nátlakovou akcí. Nebo vlastně neakcí: prakticky nikdo se od Boycotta nenechal najmout na práci. A pokud o tom někdo uvažoval, ostatní ho zastrašovali. Úroda hnila na polích.

Když se případ dostal do anglických noviny, byla uspořádána výprava s vojenským doprovodem, která měla „oběti irských nacionalistů“, jak byl kapitán Boycott vykreslen, pomáhat se sklizní. Propagandisticky šlo snad o britský úspěch, ekonomicky ale – kvůli příliš velkému počtu placených pomocníků a jejich neurvalému chování k majetku – o katastrofu. Boycott nakonec Irsko opustil.

Jeho jméno pak používal místní irský kněz pro pojmenování nátlaku. Slovem bojkot nahradil původní slovo „ostrakizace“, které prý bylo pro rolníky moc složité. Možná to ale byla jen osobní pomsta. Každopádně se slovo ujalo už za Boycottova života, a to dokonce i v Americe.

Bojkoty tu ale existovaly i před Boycottem, jen jim tak ještě nikdo neříkal. Například britští a američtí odpůrci otroctví už na konci 18. století odmítali kupovat rýži, bavlnu a hlavně cukr vyprodukovaný otroky, což přispělo ke konci otroctví v britském impériu.