Zejména z vykopávek vikinských pohřebních mohyl víme, že s mrtvými byly často pohřbívány i jejich hygienické nástroje jimiž pečovali o svůj vzhled. V hrobech se běžně našly břitvy, pinzety, ušní lžičky a hřebeny.
Vikingové si sami vyráběli velmi silné mýdlo, jehož pomocí se nejen myli, ale i si s ním odbarvovali vlasy, protože světlé vlasy byly v jejich kultuře velmi ceněné. Koupali se jednou týdně, zatímco například Anglosasové se v téže době vykoupali jednou, možná dvakrát ročně!
Vikingové rovněž hojně navštěvovali lázně a sauny kvůli čistotě i požitku. Lázeňské domy a sauny zejména v zimě nabízely teplo a možnost zpotit se a sloužily i jako místa setkávání se, a navíc měly léčivý význam. Studená lázeň zmírňovala bolesti, zatímco pára měla povzbudit ducha. Podle ság měli někteří Vikingové vyspělé potrubní systémy, jimiž do lázní přiváděli horkou i studenou vodu.
Přestože se tedy Vikingové pravidelně a automaticky myli, zejména pokud jde o hlavu a obličej, měli jeden zvyk, který nám dnes hlava nebere.
Údajně totiž používali, a dokonce sdíleli stejnou mísu na mytí obličeje a smrkání: „Každý den si bezpodmínečně myli obličej a hlavu tou nejšpinavější a nejšpinavější vodou, jaká může být. Každé ráno přichází mladá služebná se snídaní a s ní velké umyvadlo s vodou. Nabídne ji svému pánovi, který si v ní umyje ruce, obličej i vlasy,“ napsal Ibn Fadlan v 10. století poté, co měl možnost s Vikingy strávit nějaký čas. A dodal: „V umyvadle si myje a rozčesává vlasy hřebenem, pak se vysmrká, plivne a dělá ve vodě všechny možné špinavosti. Když skončí, sluha odnese mísu muži vedle něj. Pokračuje v předávání mísy od jednoho k druhému, dokud ji neodnese postupně všem mužům v domě. A každý z nich se v tomto umyvadle vysmrká, odplivne si a umyje si obličej a vlasy.“
Pravdou je, že Vikingové rovněž sdíleli své domy s hospodářskými zvířaty. Jednalo se však o dlouhé stavby ze dřeva se střechou ze slámy nebo drnů. Podél jejich stěn byly lavice, na kterých se dalo spát nebo sedět. Oheň uprostřed domu poskytoval teplo, světlo a místo k vaření. Soukromí zde chybělo a v zimě se do dlouhých domů musela uchýlit i hospodářská zvířata. Díky tomu se v domech hojně vyskytovali paraziti a zárodky, a byly zde nalezeny škrkavky a měchovci, stejně jako motolice jaterní, která nejčastěji postihuje skot a ovce.
„Pouhým pohledem na vajíčka nelze zjistit, zda pocházejí z parazitů, kteří nakazili lidi, nebo zvířata… ale zkoumáním jejich DNA jsme schopni potvrdit to, o čem jsme se dosud pouze domnívali: že před tisíci lety lidé tyto parazity přenášeli,“ doplňuje výzkumník Martin J. Søe.
Takže i když o sebe Vikingové pečovali více než jiní jejich souputníci, jejich hygiena měla svá slabá místa.
COOLna 
Napsat komentář