COOLna

Když společnost Netflix uvedla úspěšný seriál Koruna o životě britské královské rodiny za vlády Alžběty II., jedním z ústředních motivů první řady se stal vztah princezny Margaret (Alžbětiny mladší sestry) a staršího a rozvedeného pobočníka jejího otce Petera Townsenda. Pár se dokonce chystal vzít, ale vztah princezně nakonec sestra a tehdejší vláda v podstatě zakázaly. Margaret nebyla první členkou královské rodiny, kterou okouzlil starší pobočník krále. Podobný vztah si o necelé dvě století dříve prožila i teta královny Viktorie, princezna Žofie.

V Žofiině případě byl ale příběh zakázané lásky ještě tragičtější. Podle některých historiků totiž o třiatřicet let staršímu milenci porodila nemanželského syna, a poté zůstala až do smrti neprovdaná. A některé zdroje navíc uvádějí, že se ji její vlastní dítě po dosažení dospělosti pokusilo vydírat.

Jako by to nestačilo, jiní historici jsou toho názoru, že příběh Žofiina nemanželského potomka byl ještě tragičtější. Podle nich totiž dítě nebylo plodem zakázané lásky, ale znásilnění starším bratrem.

Princezna Žofie přišla na svět 3. listopadu roku 1777.

Narodila se jako v pořadí dvanácté dítě a pátá dcera tehdejšího britského krále Jiřího III. a jeho manželky Šarloty Meklenbursko-Střelické. „Udělalo se mi zle a porodila jsem během patnácti minut,“ měla po jejím narození napsat Šarlota Meklenbursko-Střelická.

Princezna Žofie vyrůstala po boku svých sester Marie a Amélie. Jak nastiňuje server Unofficial Royalty, u vychovatelů byla oblíbená a současníci ji považovali za milou a hezkou dívku. Princezny trávily veškerý svůj čas ve společnosti vychovatelů nebo rodičů a s nikým mimo nejužší rodinný kruh a jeho služebnictvo se nestýkaly.

Blíž než k matce Šarlotě měla princezna Žofie, stejně jako její sourozenci, ke svému otci, králi Jiřímu III. I on měl své dcery upřímně rád a dokonce je preferoval před mužskými potomky, což bylo poměrně nezvyklé. „Drahý král je ke mně tak laskavý, ani nedokážu vyjádřit, jak jsem za to vděčná,“ napsala princezna Žofie o svém otci.

Jenže silná láska, kterou Jiří III. choval ke svým dcerám, měla pro jejich příští životy i stinnou stránku. I poté, co začaly dívky dospívat a dostávaly se do věku na vdávání (v dané době lze mluvit o věku na vdavky již ve čtrnácti nebo patnácti letech, pozn. red.), si je otec s matkou drželi blízko u sebe a shánění manželů příliš neřešili.

A jak se ukázalo, ani toto téma řešit nechtěli. Jiří III. sice dcerám slíbil, že jim vyhledá vhodné manžely v Německu, slib ale nedodržel. „Nemohu popřít, že si nepřeji, aby se kterákoliv z nich kdy vdala. Jsem šťasten v jejich společnosti, a nechci se s nimi rozloučit,“ vyjádřil se král.

K tomu, že Jiří III. nechtěl vidět své dcery u oltáře, měl tento poměrně citlivý muž ještě jiný důvod – těžce totiž nesl tragický osud svých dvou sester, které obě prožily nešťastná manželství. „Jeho starší sestra Augusta se nikdy nepřizpůsobila životu v Brunswicku, kam byla provdána. Její manžel měl dvě milenky a její nejstarší synové se narodili postižení. Ještě horší osud postihl královu nejmladší sestru Karolinu Matyldu.“

Karolina Matylda si prošla opravdovým peklem, a Jiří III. si vyčítal, že jejímu sňatku nezabránil, neboť dobře věděl, že s jejím manželem není všechno v pořádku. „V patnácti letech byla provdána za svého bratrance, dánského krále Kristiána VII. O rok později ji manžel veřejně nahradil milenkou. Karolina byla nešťastná a její situace se ještě zhoršila, když se u manžela projevila duševní choroba – trpěl paranoiou, sebepoškozoval se a měl halucinace,“ píše Julie Herdmanová.