COOLna

„Čím hůř se bude lidem dařit, tím větší je riziko infarktů,“ upozorňuje lékař Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti.

Je potřeba si uvědomit, že psychika a srdečněcévní onemocnění spolu těsně souvisí. Stačí, aby přibylo pacientů s depresí, přibývá i těch se srdečním onemocněním. Roli hraje i ekonomická a sociální úroveň. Když budeme bohatší, bude se nám dařit lépe, budeme věnovat víc času sportování, zdravému jídlu, budeme mít větší radost ze života, víc cestovat, víc si užívat života. To vše se promítne do našeho zdravotního stavu, a tedy i do srdečněcévních onemocnění.

Dobře zmapovaný je příklad Irska, kde narostly srdečněcévní choroby o více než deset procent v průběhu finanční krize, ale totéž ukazují i data z jiných zemí, která jsou k dispozici. S určitým zpožděním po nástupu krize se začne zvyšovat počet infarktů, narůstá počet pacientů se srdečními chorobami. Je to dáno celospolečenským stresem, ale také poklesem výkonu ekonomiky, který velmi souvisí s tím, jakým způsobem žijeme.

Takže, když na vás krize dopadne více, zhorší se vám zdraví?
V okamžiku, kdy vám klesnou příjmy, začnete zvažovat, jaký typ potravin si koupíte. Zdravé, které chrání srdce a cévy, jsou výrazně dražší. Stejně tak víme, že během stresových situací a krizí lidé méně zkoušejí přestat s kouřením, kouří naopak víc. Materiálno v tom hraje velkou roli. Když chceme sportovat, něco to obvykle stojí – vybavení, posilovny, tělocvičny. Všechno jsou to ekonomické náklady a bohužel i první položky, které lidé škrtají v okamžiku, kdy potřebují ušetřit.

Dá se však hýbat i zadarmo. Sám jste spoluzakladatel portálu 6 000 kroků. Podceňujeme význam chůze?
Chůze nevypadá jako moc sexy pohyb, ale jde o velice efektivní, relativně bezpečný a velmi účinný způsob, jak si snížit kardiovaskulární riziko. Založili jsme portál 6 000 kroků, protože jsme dospěli k závěru, že šest tisíc kroků je obecné doporučené kritérium, které lze splnit. Je dobré nedávat si královské cíle. Deset tisíc kroků už vyžaduje hodně času a úsilí, spousta našich pacientů toho není schopna. Doporučení zní: podívejte se na krokoměr na svém telefonu, kolik ujdete během normálního dne, a pokud se sebou chcete něco dělat, zvyšte zátěž o deset nebo dvacet procent. Víme, že lidé, kteří ujdou šest až deset tisíc kroků denně, mají reálně šanci na daleko delší život.

Na co všechno má chůze vliv?
Nejenže snižuje riziko srdečních a cévních onemocnění, ale, a to se málo ví, snižuje i riziko některých rakovin včetně rakoviny konečníku i riziko rakoviny prsu u žen.

Genetické předpoklady, dají se „přebít“ životním stylem?

Genetické faktory sice někdy hrají dramatickou roli, ale pro většinu z nás platí, že se uplatňují jen zčásti. Dají se rozhodně přebít zdravým životním stylem, i když ne stoprocentně. Větší část odpovědnosti leží na nás a je dána naším životním stylem a jak pečujeme o svou tělesnou schránku. Vždy mě zaráží, když vidím souseda, který se mi chlubí, že deset let nebyl u lékaře, před domem leští auto a stará se o ně lépe než o sebe. To mi přijde jako paradox.

profesor Aleš Linhart, přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze