COOLna

Bolesti zad snad někdy zažil každý z nás. Vždyť také nemoci páteře a zad patří k nejčastějším onemocněním Čechů ve věku 25 až 64 let. Nejvíce bývá postižena páteř v bederní oblasti.

Ischias, houser nebo ústřel – je jedno, jak tomu kdo říká, jedno mají společné. Označují bolesti v zádech v bederní oblasti. Někdy jsou bolesti mírnější a dají se ztlumit léky či cvičením, někdy je ale bolest silná až nesnesitelná, vystřelující do nohou, kdy už je nutný zásah lékaře.

„V našem centru patří bolesti bederní páteře k nejčastějším problémům, které řešíme,“ potvrzuje doc. Jiří Kozák, primář Centra pro výzkum a léčení bolestivých stavů FN Motol. „Odhaduji, že tato skupina tvoří až 70 procent všech pacientů, častěji jsou to ženy. Jedná se o civilizační chorobu vycházející z toho, jak se mění způsob života – máme méně pohybu, sedavé zaměstnání, méně fyzické zátěže, a to vše má negativní vliv na funkci páteře.“

Jeho slova potvrzuje i hlavní fyzioterapeutka FYZIOkliniky Iva Bílková. „Lidé si způsobují bolest převážně špatným několikahodinovým sezením u pracovních stolů. Nesprávné držení těla s vysunutou bradou dopředu, hrbením nebo choulením se do židle vyvolává největší zápřah právě na bedra a krční páteř. Velmi špatný a bohužel také častý, zejména u žen, je sed s nohou přes nohu, který způsobuje posun v křížokyčelních kloubech a v konečném důsledku špatné postavení pánve, a tím i celé páteře,“ říká.

Prapůvod problémů ale můžeme hledat i v dávné historii. „Bederní páteř prošla zásadní proměnou, když naši opičí předci slezli ze stromů a začali chodit po zadních nohou. Tehdy došlo k tomu, že bederní páteř musela trvale přenášet váhu celé horní poloviny těla. Ona se tomu přizpůsobila, ale my se k ní v dnešní době chováme tak, že to často přestává zvládat,“ říká MUDr. Jan Hach, primář mělnické ortopedie.

Bolest bederní páteře se dělí na akutní a chronickou. „Typickým příkladem akutní bolesti je to, když si člověk obouvá boty a z předklonu už se nenarovná. V předklonu se došourá k posteli a zoufale hledá polohu, ve které to nebude tak strašně bolet,“ uvádí na příkladu primář Hach.

Co vůbec problém způsobuje? Nervy, kterých je kolem páteře mnoho, se špatným pohybem podráždí, což vede ke stažení svalu, takzvanému spazmu. A to způsobí bolest. „Zasekne se to podobně jako šuplík u skříňky. My se pak snažíme toto zaseknutí uvolnit,“ vysvětluje primář Kozák.

„Jde o akutní ústřel (lumbago), zpravidla se objevující při nějaké námaze, sportu nebo obecně špatném pohybu,“ pokračuje lékař. „Bolest je to prostá, objevující se v daném místě postižení, která nikam nevystřeluje. Tento problém je poměrně běžný, nebývá nijak vážný a většinou stačí jen podat léky či infuze a předepsat rehabilitaci,“ vysvětluje Jiří Kozák.
Horší je to v případě chronické bolesti, tedy té, která trvá týdny a ze zad vystřeluje jinam, nejčastěji v případě bederní páteře do jedné nebo obou nohou. „Toto je již potřeba pořádně vyšetřit, poslat pacienta na rentgen, CT nebo magnetickou rezonanci. Protože důvodem může být velmi často vyhřezlá meziobratlová ploténka. Pokud se vyklene směrem do páteřního kanálu, může dráždit nervový svazek, jenž kolem ní vede, a to způsobuje velké bolesti táhnoucí se až dolů do nohy,“ říká docent Kozák.

Nejčastějším místem výhřezu jsou obratle L4/5 a L3/4. (Bederní páteř má pět obratlů, latinsky vertebrae lumbales. Lékaři je označují L1 až L5.) Jde o spodní segment bederní páteře. Obvyklým projevem výhřezu je bolest, která vyzařuje v pásu od postiženého úseku páteře až do končetin.

„Vzdálenost, kam bolest vyzařuje, je závislá na tlaku destičky na nerv, respektive na míře jejího mechanického poškození,“ popisuje Iva Bílková. „Čím víc je ploténka vyhřezlá, tím víc tlačí na nerv a tím dál bolest sahá. Ústup bolesti zpět k páteři, kde se ‚centralizuje‘, považujeme za projev uzdravování, tedy že destička ustupuje zpět do místa, kam patří. Pokud meziobratlová destička tlačí jen na jednu stranu, pociťujeme bolest jen v tom daném boku či noze. Pokud tlačí na oba nervy nebo do středu na míchu, bývá bolest na obou stranách souměrná.“

Příčinou vzniku výhřezu ploténky je ztráta elasticity vazivového aparátu, který zabezpečuje stabilitu páteře. Tu má na svědomí sedavý způsob života, ale i stáří, kdy dochází k degenerativním změnám ploténky, ztrátě pružnosti a úbytku vody.

„Chodí k nám i mladí sportovci, kteří mají problémy s jednostranným zatížením a svalovou nerovnováhou,“ doplňuje fyzioterapeutka.

Vyhřezlá ploténka se nemusí hned operovat. „Ve velké většině případů se toto neoperuje,“ vysvětluje primář Kozák. „Dnes existují nejrůznější intervenční metody, obstřiky a další miniinvazivní zákroky, které mohou tento problém významně ovlivnit.“

Velkou „paseku“ na bederní páteři umějí vyvolat i již zmiňované degenerativní změny. Obratle se mohou deformovat, být nestabilní či se na nich objevují různé výrůstky.

„To vše může zapříčinit zúžení páteřního kanálu,“ vysvětluje primář Kozák. „Ten má určitý rozměr, vede v něm mícha a nervové kořeny. Pokud se kvůli výše popsaným degenerativním změnám zúží, projeví se to nejen bolestí, ale i špatnou chůzí. Tito lidé ujdou 100, 200 metrů a musí si sednout nebo se předklonit, aby utlačovaným nervům ulevili.“ Řešením bývají opět obstřiky nebo operace.

Objektivní vyšetření pohybového aparátu může podle primářky obtíže často vysvětlit i bez rentgenu. „Musím zmínit i velký vliv psychiky a celkového nastavení každého člověka,“ dodává.

Pokud jsou ale bolesti nesnesitelné, nemůžete sedět, chodit ani spát, nečekejte a lékaře vyhledejte. „Pokud je bolest tak silná, že by člověk ‚neutekl z hořícího domu‘ nebo například přestává cítit nohy nebo najednou neudrží moč, je nutné zavolat záchranku,“ varuje primář Hach.

Buy me a coffee.