COOLna

Potravinářský průmysl v laboratořích cíleně hledá tu nejlepší kombinaci cukru, tuků, soli, dochucovadel a křupavé konzistence, která zajistí blaženost a závislost na jejich produktu a potlačí schopnost kontrolovat množství konzumovaného jídla. Tyto produkty nejíme proto, že bychom je z výživového hlediska potřebovali. Jíme je, protože nejsme schopni přestat jíst.

Kombinaci, která blokuje přirozenou schopnost našeho organismu dosáhnout nasycení a včas zastavit nadbytečný příjem, průmysl posiluje také přídavkem tzv. food enhancers, jako jsou třeba glutamáty, které zvýrazňují chuť a usnadňují vybudování závislosti.Přestože ne každý konzument brambůrkových chipsů podlehne závislosti, tak narůstá počet lidí, kteří spoustu let bojují s jídlem a se strachem z něj.

Pojem „bod blaženosti“, anglicky „bliss point“ vymyslel Howard Moskowitz, experimentální psycholog, který studoval, jak složení produktů ovlivňuje naše chování. Pomáhal potravinářskému průmyslu s vývojem konzervovaných špaget, šumivých nápojů, polévek nebo salátových zálivek, které navodí blaženost a zajistí závislost na dalších dávkách.

Typické příklady návykových produktů:
Solené brambůrky, křupky, chipsy a hranolky s cukry, které pocházejí z oloupaných brambor nebo z mouky usmažené v oleji. Sladké pečivo a sušenky, kde je hladká pšeničná mouka (tedy cukr) dochucena cukrovo-tukovou náplní. Salátové zálivky a kečupy, kde je zpravidla rostlinný olej, cukr i sůl. A samozřejmě všechny běžné vysoce zpracované produkty, hotová jídla, náhražky skutečných potravin a jídel, a to včetně těch, které jsou propagovány jako prospěšné.