COOLna

Jak ale dodává Kateřina Šimková, teplé jídlo v poledne, nebo šířeji jedno teplé jídlo denně, chápané jako nutnost, podle ní nemá žádné vědecké opodstatnění, jedná se spíše jen o zakořeněnou tradici. „Jeho podstatou by však, myslím, mělo být, aby člověk věnoval pozornost alespoň jednomu jídlu, které bude opravdu vyvážené a kvalitní. Tedy nikoliv tukový rohlík se salámem snězený v rychlosti za chůze v práci, ale aby si člověk skutečně sedl a jídlo si dopřál v klidu,“ dodává.

Zároveň upozorňuje na to, abychom nezaměňovali studená a tzv. raw jídla, u kterých je namístě opatrnost, zejména kvůli velké míře vlákniny a horší stravitelnosti. Tepelné zpracování je žádoucí hlavně u zmíněného masa, luštěnin či vajec. „To, že pak uvařené potraviny podáváme studené, je zcela v pořádku. Když si člověk dá studený oběd, kde bude čerstvá zelenina, vařená vejce či třeba tuňák nebo i vychladlé maso a k tomu nějaký jogurtový dresink, tak je to studené jídlo, ale není raw a je to jídlo nutričně vyvážené. Rozhodně tedy není třeba jíst teplé obědy. Z mého pohledu je přínosné kombinovat tepelně zpracovanou stravu a čerstvé suroviny, jako je zelenina a ovoce nebo naklíčené luštěniny či semena,“ upřesňuje.

Jedním z argumentů v neprospěch poledního teplého jídla může být, že po takovém obědě jsme poněkud unavení a hůře se nám pracuje. Nicméně tato záležitost není při bližším pohledu tak jednoznačná. „Únava po konzumaci stravy – takzvané food coma – je normální po různých jídlech v teplé i studené kuchyni,“ říká terapeutka a vysvětluje: „U teplé kuchyně to může být nápadnější, protože například maso se komplikovaněji a déle tráví, stejně tak mohou být teplá jídla bohatší na tuky a ty se také tráví delší dobu.“

Podobně se ovšem budeme cítit unavení a bez energie po jídlech bohatých na jednoduché sacharidy. Naopak je žádoucí zařazovat tzv. komplexní sacharidy, neboť z nich se uvolňuje energie pozvolna a organismus bude mít energie více a po delší dobu. „Komplexní sacharidy získáme z pseudoobilovin, celozrnných obilovin a výrobků z nich, luštěnin a zeleniny. Jde tedy spíše o skladbu jídelníčku než o to, zda je jídlo teplé, či studené,“ doplňuje Kateřina Šimková ze Zdravého stravování, která také navrhuje zdravé jídelníčky.

Zajímavou inspiraci můžeme najít v zámoří. Podle amerického experta Christophera Wanjeka, který se zabývá vlivem stravování na produktivitu práce, na zdraví a pohodu zaměstnanců, má příjem potravy odpovídat kalorickému výdeji pracovníka. Tvrdě manuálně pracující, například ti, co dělají těžkou práci venku v mrazu, mohou potřebovat více než 3500 kcal denně, zatímco pracovníci v kancelářích obvykle potřebují pouze 2000 kcal denně. Důraz by měl být přitom vždy kladen na čerstvost.

V knize Food At Work (Jídlo v práci) nabízí i konkrétní možnosti, jak řešit stravování přes den.

Obědy jsou podle Wanjeka, který dělal na toto téma vědeckou studii pro Mezinárodní organizaci práce, důležité. Toho, kdo se nají kvalitně a konzumuje jídla z čerstvých surovin, již odpoledne „nedohání“ hlad a nenutí ho jíst drobnosti jako sušenky a čokolády.

Na druhou stranu oběd nemá být příliš energeticky vydatný, aby jak už jsme zmiňovali, „neunavil“ a lidé neusínali.

Efekt se pak odrazí na zdraví, psychické pohodě i ve vztazích na pracovišti.