COOLna

Okra, malé zelené „papričky“ jsou plody ibišku jedlého neboli ibiškovce. Známá jsou ovšem i jako ladies fingers (dámské prsty) nebo gumbo či gombo. Původ rostliny není úplně přesně jasný, usuzuje se, že pochází z Indie, kde se jí říká bhindi a používá se do mnoha indických pokrmů, třeba bhindi masala či bhindi bhaji. Oblíbená je také v kuchyních západoafrických zemí, nejvíc v Etiopii, kde ji přidávají do různých dušených jídle typu stew. Rozšířila se i do zemí Blízkého východu, posléze do Brazílie a s černošskými otroky i do zemí Severní Ameriky. Okra se např. hojně pěstuje v Mexiku nebo na Floridě a používá se i do místních specialit.

Na okře je úžasná spousta možností využití. Můžete ji vařit, smažit, grilovat, dusit s masem nebo s dalšími druhy zeleniny, Přidává se do jídel z rýže, vaří se v omáčce a dá se jíst i syrová nakrájená na kolečka v salátech. Okra vyniká specifikou mírně natrpklou chutí. Po uvaření se stává trochu oslizlou, což je jeden z hlavních důvodů, proč ji někteří zarputile odmítají. Trochu mazlavou, slizkou konzistenci okry po uvaření zmírníte tak, že budete okru vařit v celku a s něčím kyselým – s octem, citronovou šťávou, jogurtem a rajčaty nebo ji před vařením namočit do octa. Ostatně okra se často zavařuje právě nakyselo jako okurky. Naložená okra pak není tak slizká. Při vaření je ovšem sliz důležitý, neboť výborně pokrm zahušťuje.