Středověké trestní právo tak trochu připomínalo americký Divoký západ. Většina zločinců unikla trestu. Když už se tedy někoho podařilo chytit, většinou ho stihla veřejná poprava. Důvodem bylo především to, aby z dotyčného člověka udělali dobrý příklad a také veřejnou podívanou. Na to byli zapotřebí veřejní kati. Právě ti tuto práci vykonávali.
V některých případech se katem stávali řezníci nebo odsouzenci. Těm byla tato práce nabídnuta jako alternativa k jejich vlastní smrti. Obvykle se však kati k této práci dostávali díky rodinným vazbám.
Většina katů byli muži, jejichž otcové byli katy již před nimi. Ne všichni otcové však tuto práci přijali dobrovolně, značná část z nich k ní přišla jako slepý k houslím. Například tím, že byli náhodně vysvěceni knížetem na královského kata.
Postupem času se díky tomuto předávání štafety z otce na syna vytvořilo něco, co historici nazývají dlouholetými „dynastiemi popravčích“. Ty se nakonec rozšířily ve středověku po celé Evropě.
Lidé, jejichž profese se točila kolem smrti, byli lidé, se kterými se zbytek společnosti nechtěl stýkat. Kati tak byli obvykle odsunuti na okraj společnosti. Dokonce byli nuceni žít doslova na okraji města.
Lidé by katy do svých domovů nikdy nepozvali. Mnozí kati nesměli chodit do kostelů a i svatba musela být uzavřena pouze v jejich domě. Některé školy dokonce nechtěly přijímat ani jejich děti k výuce.
Tato společenská izolace znamenala, že katům nezbývalo než se stýkat s dalšími lidmi, kteří byli nuceni obývat tehdejší podsvětí společnosti. Stýkali se s nežádoucími osobami jako byli malomocní, prostitutky nebo zločinci. To jen zvyšovalo podezíravost veřejnosti vůči katům a jejich rodinám.
Kati proto představovali jakousi hádanku. Byli těmi, jež měli zásadní význam pro udržení práva a pořádku, kvůli své nechutné práci se jim ale všichni ostatní vlastně vyhýbali. Postoj k profesionálním katům byl velmi nejednoznačný. „Byli považováni za potřebné i nečisté zároveň,“ říká Hannele Klemettilä-McHale, odborná asistentka kulturních dějin na univerzitě ve finském Turku, která se zabývala studiem reprezentací katů.




Napsat komentář