COOLna

Naše ústa jsou velmi úrodnou půdou pro různé bakterie, které se mohou přemnožit a vést ke vzniku zubního kazu či onemocnění dásní. „V lidských ústech totiž žije více než 700 druhů bakterií. A nejde jen o škodlivé, spousta z nich je prospěšná. Základem je, aby byla mezi nimi dobrá rovnováha. To pomáhá udržet zuby a dásně zdravé,“ tvrdí MUDr. Eva Kovaľová, zakladatelka oboru dentální hygieny na Slovensku a jeho garantka na Fakultě zdravotnických oborů Prešovské univerzity.

„Dnes je už vědecky dokázáno, že ke vzniku orálních onemocnění, k nimž patří zubní kaz, zánět dásní a parodontitida (dříve nazývaná parodontóza; bakteriální infekce tkání, vaziva a kostí obklopujících a nesoucích zuby, jež může vést až k trvalé ztrátě zubů), přispívají i další rizikové faktory. Největším strašákem je poškození parodontu, kterým trpí více než 60 % dospělých. Vzniká neléčeným chronickým zánětem dásní. Paropatogenní bakterie, jež žijí pod dásní na kořenu zubu, jsou totiž velmi agresivní a invazivní. Dokážou proniknout podobně jako virus do buňky, poškodit ji a šířit se do hlubších tkání. Některé z nich vylučují velmi škodlivé látky, jimiž poškozují stěny cév, kde se pak ve zvýšené míře ukládá cholesterol, a pacienti mají tudíž zvýšený krevní tlak. Při vyšetření byly nalezeny tyto mikroorganismy na srdečních cévách u pacientů s infarktem myokardu. Rovněž negativně ovlivňují průběh cukrovky, revmatoidní artritidu, kožní onemocnění, způsobují předčasný porod tím, že poškozují cévu, kterou je vyživován plod,“ dodává docentka Kovaľová.

Důležité je vědět, že paropatogenní bakterie se přenášejí mezi partnery při líbání, při olizování lžičky mezi rodinnými příslušníky a podobně. Podle průzkumu Journal of Dental Research lidé, kteří mají neléčený zánět či infekci zubů, mají až 2,7x vyšší riziko onemocnění srdce než zdraví lidé. Bakterie z postiženého zubu mohou krevním oběhem „doputovat“ až k srdeční chlopni a zde způsobit zánět nebo sraženinu, jež následně může vyvolat infarkt. Nejvíce by na pozoru měli být pacienti s vadami srdce. V rámci výzkumu prováděnému i v Praze byly nukleové kyseliny bakterií prokázány v tkáních pacientů trpících parodontitidou, kteří podstoupili operaci srdečních chlopní.

Z neléčeného zánětu dásní (postupně se šířícího v okolí kořenů zubů do hloubky) vzniká časem parodontitida. Tvoří se parodontální choboty, zánět postihuje čelistní kost, zuby mění v pozdním stadiu choroby polohu a začínají se viklat, objevuje se zápach z úst a celý proces končí ztrátou zubů. Přitom počet zubů, jež během života ztratíme, je klíčovým ukazatelem kvality našeho života. Výzkum publikovaný v Periodontology zjistil, že osoby, jež mají plný počet zubů ještě v 74 letech, mají výrazně větší pravděpodobnost, že se dožijí 100 let. Lidé, kteří ztratili do 65 let pět a více zubů, s daleko větší pravděpodobností trpí dalšími vážnými zdravotními problémy, jako jsou kardiovaskulární choroby, cukrovka nebo osteoporóza.

Vliv ústního zdraví na celková onemocnění popisuje velké množství studií. Nemocné zuby či třeba zanícené dásně se podle nich mohou v důsledku projevit i na úplně jiných částech těla. Jsou to třeba problémy s kolenními klouby, bolesti ramenou a zad nebo alergie.