COOLna

Identita každého regionu je podle Petra Marka dynamická. Stojí na hranicích a institucích, ale i docela obyčejných symbolech. Když se řekne Morava, mnoha lidem na mysli vytane víno a folklor. Oba symboly si přitom spojují s jižní Moravou. S blíže neurčeným krajem pod Pálavou, zalitým sluncem a plným vinic a sklípků.

Odráží se to i v odpovědích, které mladý geograf z Masarykovy univerzity dostal od respondentů žijících poblíž staré zemské hranice Čech a Moravy. Dotazování provedl v obcích ležících v Pardubickém a Jihočeském kraji i v Kraji Vysočina (výsledky výzkumu shrnul v článku Jižní Morava jako „ta pravá Morava“? publikovaném v Geografických rozhledech). „Respondenti si nejčastěji spojovali Moravu s vínem, celkem ve 48 procentech případů. Druhý nejčastější byl folklor,“ upřesnil Petr Marek.

Vinařská oblast přitom pokrývá jen necelou pětinu Moravy. Ze spojení vína a Moravy může podle Petra Marka těžit právě tato část Moravy, jiné oblasti ale ztrácí; včetně “nevinařské” části Jihomoravského kraje. Je to znát i v odpovědích respondentů z pohraničí.

„Často se objevuje pocit druhořadosti. Výjimečná není ani situace, kdy si lidé žijící na historickém území Moravy vůbec nespojují své bydliště s Moravou,“ popisuje geograf. „Moravu spíš vnímám jako tu jižní, kde je víno. My jsme takový odlesk,“ zněla jedna z odpovědí od respondenta žijícího v moravské části Kraje Vysočina. Podobné to je u folkloru, respektive nepřítomnosti krojů.

Svou roli v procesu utváření regionální identity sehrávají i kraje a jejich hranice. Nejvýrazněji na území Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. „Jihočeský kraj bývá ztotožňován s jižními Čechami. V případě Vysočiny dokonce dochází k nahrazování tradiční zemské identity Moravy i Čech,“ vysvětluje Petr Marek. To jen posiluje vnímání odlišnosti Moravy jako „kraje vína“ od kraje rybníků či kraje brambor.

Spojení obyčejných symbolů, vína a folkloru, na druhou stranu pomáhá uchovat Moravu v kolektivním vědomí, ačkoliv k zrušení administrativní hranice s Čechami došlo před více než sedmi dekádami. Daní je pocit druhořadosti v oblastech, kde symbolika „té pravé Moravy“ chybí. Děje se tak navzdory existenci institucí v širokém slova smyslu, které zde Moravu připomínají, jako jsou názvy obcí (např. Moravská Třebová, Nové Město na Moravě).

Severní část pomezí je na tom podle výzkumu Petra Marka o něco lépe. „Pomáhá tomu i hranice nářečí, která se často kryje se starou zemskou hranicí,“ vysvětlil geograf. V roce 2021 zde navíc byly vztyčeny silniční cedule informující o staré hranici Čech a Moravy. (Na území Pardubického kraje se objevily hnědé tabule upozorňující na historickou hranici Čech a Moravy. Jejich instalaci inicioval hejtman Martin Netolický po jednání s historiky a moravskými patrioty. „Vzhledem k tomu, že náš kraj je opravdu českomoravský, tak od počátku vnímám iniciativu jako symboliku a vhodnou připomínku naší historie. Právě proto jsme na sebe pořízení a umístění hnědých cedulí, které upozorňují na kulturní či turistické zajímavosti, převzali. “ uvedl tehdy hejtman Martin Netolický.)