Klermanová, specialistka v oboru spánkové medicíny, patřila do týmu expertů, který vypracoval studii s názvem „Mysl po půlnoci“, která shrnuje dosavadní poznatky o tom, jak v noci funguje lidský mozek. Dá se to shrnout do stručné věty: jinak než ve dne.
Vědci ve studii publikované v časopise Frontiers in Network Physiology tvrdí, že nejen naše tělo, ale také mysl je ovlivňována cirkadiánním rytmem. To je biologický rytmus s periodou o délce 20 až 28 hodin (latinsky circa = okolo, dies = den), který ovlivňuje nejen fyziologické procesy, ale také emoce.
Stručně řečeno, v určitých hodinách náš druh cítí a jedná určitým způsobem. Ve dne jsou například molekulární úrovně a mozková aktivita naladěny na bdělost. V noci je naším přirozeným chováním spánek.
Z evolučního hlediska to dává smysl. Naši předkové denní světlo využívali k lovu a sbírání plodin. V noci odpočívali, mimo jiné proto, aby se sami nestali kořistí.
Proto je lidská mysl nastavena tak, že během noci jsme náchylnější vnímat negativní podněty. To způsobuje, že máme sklony k rizikovému chování.
Výzkumy, na které neurovědci upozorňují a které byly publikovány v magazínu Journal of Clinical Sleep Medicine, ukazují, že mezi půlnocí a šestou ranní je trojnásobně vyšší riziko sebevraždy ve srovnání s jakoukoli jinou denní dobou. Kromě toho se po půlnoci až pětinásobně zvyšuje riziko předávkování.
Vědci to přičítají mimo jiné neurologickým změnám během nočních hodin a vyzývají k jejich dalšímu zkoumání.
COOLna 
Napsat komentář