COOLna

Archeologové Západočeské univerzity v Plzni a Univerzity Karlovy odkryli u obce Račiněves na Podřipsku pohřeb významného jedince s lukostřeleckou výbavou z pozdní doby kamenné a konstrukci svědčící o existenci někdejšího dutého prostoru uvnitř mohyly, který sloužil k rituálním aktivitám, jak je to známo u megalitických hrobek v severozápadní Evropě.

V Čechách byla podobná konstrukce mohyly doložena vůbec poprvé. Jak dokládá další nález – pohřeb ženy ze závěru doby kamenné, mohyla byla k pohřbívání využívána i 1000 let po svém vybudování.

„Mohyla v Račiněvsi představuje nejdelší pohřební monument tohoto typu na Podřipsku. Měří přes 120 metrů a její konstrukce je zcela jiného typu než u dříve zkoumaných lokalit,“ říká vedoucí výzkumu Petr Krištuf z katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Mohylový násep v Račiněvsi byl dokola zpevněn dřevěnou palisádou, po níž se zachoval základový žlab. Na východní straně byl vchod, kterým se dalo vstoupit do nitra mohyly. Týmu archeologů se podařilo doložit, že ve východní části mohyly existovala dutá komora o rozměrech asi 5,5 x 2 metry, do které se dalo vstoupit právě vchodem ve východní straně. „Jde o zásadní zjištění. Existence těchto komor v dlouhých mohylách v Čechách je zde doložena poprvé. Analogie můžeme sledovat v severozápadní Evropě, kde evidujeme tzv. megalitické hrobky vybudované z velkých kamenných bloků. V našem prostředí byl kámen nahrazen dřevem,” upřesňuje Petr Krištuf.

Hlavní pohřeb se však nachází mimo tuto komoru. Asi 40 metrů od východního okraje mohyly byla objevena mohutná hrobová jáma o rozměrech asi 3×2 metry a hloubce okolo 160 cm. Obsahovala pohřeb ve skrčené poloze.

Kromě výše uvedeného pohřbu byl v mohyle objeven i dodatečný pohřeb ženy. Její hrob byl do mohylového pláště zapuštěn asi 1000 let po vystavění mohyly. Podle keramických nádob v pohřební výbavě byl hrob datován do kultury se šňůrovou keramikou ze závěru doby kamenné. „Tento pohřeb ukazuje, že dlouhé mohyly byly v krajině patrně stovky i tisíce let a byly stále využívány k pohřbívání a uctívání kultu předků,“ doplňuje Jan Turek.