Vědci poprvé ukázali dopisy, které byly v 18. století během sedmileté války adresované zajatým francouzským námořníkům. Písemnosti obsahovaly velmi osobní sdělení.
Odborníci z Cambridgeské univerzity objevili v Národním archivu v Kew sbírku 104 dopisů z období sedmileté války odehrávající se mezi tehdejšími evropskými mocnostmi. Rozhodli se odkrýt tajemství, která osobní vzkazy skrývaly.
Experti uvedli, že písemnosti v letech 1757 až 1758 odeslali příbuzní posádce francouzské válečné lodi Galatee, do rukou patřičných lidí se však již nedostaly. Plavidlo totiž při cestě mezi Bordeaux a Quebecem zajali Britové. Když se francouzské úřady dozvěděly, že loď je v britských rukou, předaly dopisy do Anglie, kde však skončily ve skladu, jelikož pro tamní admiralitu neměly vojenský význam.
Nálezcem dopisů byl profesor Renaud Morieux, který v časopise Annales. Histoire, Sciences Sociales uvedl, že jsou o běžných lidských životech. „Odhalují, jak se všichni vyrovnáváme s velkými životními výzvami. Bylo to velmi důvěrné psaní,“ sdělil. Vědec zjistil, že písemnosti byly adresované čtvrtině ze 181členné posádky lodi, a 59 procent z nich napsaly ženy.
Mezi adresáty byl například i první poručík Louis Chambrelan, kterému psala jeho manželka Marie. „Mohla bych strávit celou noc psaním pro vás. Jsem vaše navždy věrná manželka,“ napsala. „Dobrou noc, drahý příteli. Je půlnoc. Myslím, že je čas, abych si odpočinula,“ zakončila psaní. Pár se však už nikdy neviděl. Badatelé se domnívají, že žena nevěděla, kde se její manžel nachází. Kromě toho zjistili, že Marie zemřela o rok později v severní Francii. Chambrelan se později vrátil domů a v roce 1761 se znovu oženil.
Taky v dalším dopise manželka vyjadřovala touhu po svém muži. „Nemůžu se dočkat, až budete můj,“ napsala Anne Le Cerfová poddůstojníkovi Jeanu Topsentovi.
„Vaše poslušná manželka Nanette,“ podepsala se. Vědci dodali, že psaní mělo milostný podtext.
V jiné písemnosti matka vyčetla mladému námořníkovi Nicolasy Quesnelovi, že si víc píše se svou snoubenkou než s ní. „Vyřiď mé pozdravy Varinovi (kolegovi z lodi). Informace dostávám pouze od jeho ženy,“ napsala.
Nalezl se také dopis od Quesnelovy snoubenky Marianne, ve kterém ho žádala, aby poslal své matce vzkaz a přestal ji uvádět do nepříjemného postavení. Ten tak však nejspíš učinil již někdy před svým zajetím, jelikož mu dívka později napsala: „Černý mrak se rozplynul, dopis, který od vás matka dostala, náladu odlehčil.“
Morieux dopisy nalezl, když se ze zvědavosti chtěl podívat na jednu archivovanou krabici. „Uvnitř byly tři hromádky malých, zapečetěných dopisů spojené stuhou,“ sdělil. Také vysvětlil, že jejich obsah nebyl jedinečný pro tehdejší dobu, naopak jej označil za univerzální lidské zkušenosti.
Přiznal, že pro něj bylo velmi emotivní si uvědomit, že je prvním člověkem, který si je přečetl.
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář