Když se řekne luxusní ingredience, většinu z nás napadne jako první kaviár. Ovšem i zde existují velké rozdíly. Absolutní nejdražší potravinou světa je bílý kaviár z jeseterů – albínů, žijících v Kaspickém moři. Mírně dostupnější variantou je kaviár z jesetera běluga, kterému nechybí feb potřebný v produkci melaninu, jako je tomu u albínů.
Wagyu znamená „japonský skot“, v angličtině ho většinou najdeme pod označením „Kobe beef“, neboť jde o kusy, které se narodily, vyrostly a byly poraženy v okolí města Kobe. Dobytek tu byl dlouhá staletí využíván na práci, proto se u něj vyvinula unikátní podoba tukového mramorování. Čím vyšší je obsah těchto vlásečnic, tím více je maso ceněno. Díky tuku je maso křehké, měkké, až s máslovitou konzistencí a nabízí nezaměnitelný chuťový zážitek. Japonci si svůj poklad střežili a vývoz skotu byl přísně zakázán. Chov je dnes řízen standardy, zvířata jsou krmena vysokoenergetickou stravou, používají se rozličné chovatelské a krmné techniky, zahrnující například podávání piva či saké nebo masírování zvířat pro lepší kvalitu svalstva. Cena za kilogram masa se pohybuje kolem deseti tisíci korun.
Zatímco hamburger je zvlášť v USA považovaný za „lidový“ pokrm, pomocí ingrediencí se rázem změní na jídlo, které bude mimo finanční možnosti většiny populace. Pokud jeho základ tvoří hovězí maso Wagyu spolu s lanýžovým máslem, výběrovým čedarem, cena téměř 300 dolarů asi nepřekvapí. Zvlášť když je servis doplněn o zlaté párátko s diamantem. Ještě na více než dvojnásobek se pak šplhá burger ze stejného druhu masa, foie gras, zlatých listu, kaviáru, humra, lanýžů a dalších luxusních ingrediencí.
Luxusní komoditou je také lanýž, tedy houba mající vzhled malé brambory s velmi intenzivní vůní a chuti. Zatímco černé druhy se vyskytují ve více zemích, bílé odrůdě se daří zejména v severní Itálii. Nejcennějším druhem je pak lanýž z okolí města Alba v okrese Piemont. Jeden kilogram této pochoutky stojí 150 až 200 tisíc, nicméně v aukci se lanýž vážící 1,5 kilogramu vyšplhal až na cenu 8,5 milionu korun. Pro srovnání, běžnější černé lanýže lze zakoupit do deseti tisíc za kilogram. Rostou pod zemi, takže se k jejich sběru využívají speciálně vycvičení psi nebo prasata. Bílé lanýže navíc rostou mezi kořeny jen určitých druhů stromů. Není možné je vypěstovat uměle v domácích nebo průmyslových podmínkách. Na jejich ceně se tak podepisuje náročný způsob sběru i skutečnost, že poptávka mnohonásobně převyšuje nabídku. Gurmáni si je nejčastěji strouhají přímo na hotový pokrm, případně se přidává do sýrů, uzenin nebo olejů.
Mimochodem, nejdražším olejem je ten arganový. Za jeho lahev zaplatíte 2 700 korun. Získává se z plodu argánie trnité, která už 80 milionů let roste na okraji pouště v Maroku. Na jeden litr oleje je potřeba zpracovat plody z pěti stromů. Ručně se louskají, jádra se poté praží, melou a poté se z nich lisuje ceněný olej. Plody po sklizni musejí tři týdny schnout, než z nich mohou místní ženy začít připravovat tradiční olej.
Mezi nejdražší potraviny světa patří také melouny. Ty patří k tradičnímu letnímu osvěžení, ale i zde platí – není meloun jako meloun. Yubari jsou pěstovány ve sklenících v podmínkách, které jsou podle potřeb regulovány, aby melouny mohly dozrát do ideální kondice. Teplota a vlhkost vzduchu se upravují podle fáze růstu plodu. Název je odvozen od stejnojmenného města v Japonsku na ostrově Hokkaido. Díky důkladnému opečováváni se mohou pyšnit označením nejsladších a nejšťavnatějších melounů na světě. Cena jednoho melounu se pohybuje kolem 2000 korun, ale ty nejlepší kousky bývají draženy v aukcích za částky kolem půl milionu korun.
Na stejném ostrově se pěstuje i další ceněná odruda, a to meloun Densuke. Jsou podobné vodním melounům, ale v momentě dozrání získávají černou barvu a výrazný lesk. V minulosti často sloužily samurajům jako dary pro jejich vůdce, v dnešní době jsou považovány za luxusní dar při výjimečných příležitostech jako symbol uznání. Kvůli nákladnému způsobu pěstování je jejich produkce velmi omezena a prodávají se pouze na aukcích. Pokud byste o ně měli zájem, připravte si kolem 150 tisíc korun za kus.
Japonsko je domovem také další luxusní suroviny. Čeští houbaři mohou litovat, že při svých výletech do lesa nenarazí na houbu Matsutake. Je o to cennější pochoutkou, že její počet v posledních letech velmi výrazně poklesl a není možné ji pěstovat uměle. Přitom jsou tyto čirůvky důležitou součástí korejské, čínské i japonské kuchyně. Jsou typické výraznou sladko-kořeněnou chutí. Pokud byste měli zájem si čirůvku vyzkoušet předtím, než z volné přírody vymizí, připravte si tučný obnos – kilogram stojí okolo 50 tisíc korun.
Včelaři si svého medu váží jako tekutého zlata, ale pokud jde o med manukový, ten vzácný kov připomíná i cenou. Včely opylují květ manuky, nenáročného keře z Nového Zélandu. Medu jsou připisovány velmi výrazné léčebné účinky. Působí silně antibakteriálně. Pomáhá nejen při bolestech v krku, ale také při refluxu, hojení ran či akné. Pro maximální účinky je vhodné užívat ho každý den, což vyjde poměrně draho – sklenicka o obsahu 250 gramu stoji i 2 5 000 korun…
Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.




Napsat komentář