COOLna

Laická představa je, že v pravěké společnosti před objevem zemědělství byli muži lovci a ženy sběračkami.

Takové názory vycházely z vědeckých představ ještě z první poloviny 20. století, podle nichž ženy pobývaly v blízkosti tábora, kde sbíraly rostliny a staraly se o potomstvo, zatímco silnější muži překonávali velké vzdálenosti, aby ulovili masitou kořist.

Konzumace masa výrazným způsobem přispěla k evolučním inovacím našich předků, jako jsou používání nástrojů, větší mozky či vzpřímená chůze.

Za těchto okolností se muži ocitli v dominantní pozici, protože poskytovali potravu, která byla rozhodující pro přežití (evoluci) našeho druhu.

Ženy prý lovit nemohly, a to proto, že jsou fyzicky slabší a musely se starat o děti. „Jelikož menstruují, jejich krev by lákala predátory,“ znělo další vysvětlení, které řekla antropoložka Sang-Hee Lee z Kalifornské univerzity v Riverside.

Ženy údajně znevýhodňovala i jejich „sedavější a méně útočná povaha“, napsal ještě v roce 1981 antropolog Brian Hayden.
Podle studie, která vyšla v časopisu Plos One, jsou taková vysvětlení chybná. Výzkum je příznačně nazvaný „Mýtus o muži lovci“.

Autorský tým zjistil, že ženy – bez ohledu na to, zda byly, či nebyly matkami – lovily v 79 % společností lovců a sběračů.
„Kromě toho více než 70 % lovu, který je vykonáván ženami, je lov záměrný, což znamená, že hrají aktivní a důležitou roli při lovu a jeho předávání,“ uvádí studie. Pouze menšinu tvořil „náhodný lov“, kdy žena ulovila zvíře při vykonávání jiné činnosti v případě, že se jí naskytla vhodná příležitost.

Ženy zdaleka nelovily pouze malou zvěř, například ptáky, ale také velkou zvěř, například losy nebo jeleny. To potvrzuje i výzkum z roku 2020 z časopisu Science Advances, podle něhož ženy tvořily do 50 % lovců velké zvěře v prehistorickém období na americkém světadílu.

Studie je první svého druhu, protože poskytuje globální obraz o mužském a ženském životě ve společnostech lovců a sběračů z Ameriky, Afriky, Eurasie, Austrálie a Oceánie.

I dříve vznikaly podobné práce, ale neměly tak velký záběr.

Antropoložka a hlavní autorka studie Cara Wall-Scheffler ze Seattle Pacific University předpokládala, že s kolegyněmi najdou důkazy o tom, že ženy loví, ale ne v takovém rozsahu. Tyto poznatky se podle ní nedocenily, ačkoli „byly přímo v literatuře“, řekla.

Napříč kulturami i v jejich rámci panovala variabilita, co se týče zbraní.

Někde se používaly oštěpy, jinde mačety, nože nebo kuše. Někde využívali lovecké psy, sítě nebo pasti. Ženy sledovaly stopy velké zvěře a tloukly do země holemi, aby vypudily zvířata z úkrytů.

Pokud byly děti malé, v některých kulturách je ženy nosívaly s sebou, případně je nechaly v táboře, kde se o ně postarali další členové komunity. Starší děti se často přidávaly k lovu.

Mužské a ženské strategie lovu se lišily. V jedné z kultur muži téměř výlučně používali luky a šípy, zatímco některé ženy upřednostňovaly spíše nože. „Ženy loví s různými partnery včetně svých manželů, jiných žen, dětí, psů, ale i samy. Naproti tomu muži loví především sami, s jednou partnerkou (manželkou) nebo se psem,“ píše se o rozdílech v lovu mezi muži a ženami ve studii.

Navzdory uvedeným odlišnostem neexistovala přesná pravidla pro lov. „Pokud chtěl někdo lovit, prostě šel lovit,“ sdělila antropoložka Wall-Scheffler.

„Nejlepšími lovkyněmi v táboře byly babičky,“ řekla antropoložka Wall-Scheffler.

Pokud se poznatky nového výzkumu domyslí do důsledků, potenciálně mohou mít velký vliv na současnou společnost, míní historička Kimberly Hamlin z Miami University ve státě Ohio.

„Vedle mýtu, že Bůh stvořil ženu z mužského žebra, aby mu byla pomocnicí, je mýtus, že muž je lovec a žena sběračka. To je pravděpodobně druhý nejrozšířenější mýtus, který umocňuje podřízené postavení žen,“ říká Hamlin.

Představa o muži jako pravěkém lovci se v moderní společnosti přetvořila do jeho vnímání jako „živitele rodiny“, který domů přináší „kořist“ v podobě výdělku, takže ženy by se – tak jako jejich pravěké předchůdkyně – měly starat o děti a domácnost, konstatuje Hamlin.

Takové vnímání žen by podle ní mohlo souviset i s odepíráním interrupcí či antikoncepce, jakmile je žena považována za osobu, která má zejména pečovat doma o děti, ergo rodit.
Studie může podle historičky zpochybnit „mnohé představy o tom, jaká je údajná přirozená povaha mužů a žen“, jak vysvětluje.

Idea, že muži byli výhradními – nebo téměř výhradními – lovci, převládala ve vědeckých kruzích ještě v 60. letech minulého století.
Důkazy, že ženy se významným způsobem podílely na lidské stravě nejen sklizní, ale i lovem, začaly přibývat v následujícím desetiletí.

Z 80. let minulého století je známý výzkum, jak filipínské ženy jednoho z místních kmenů lovily divoká prasata a vysokou zvěř luky a šípy dlouhými jako ony samy. Podle jiné studie z 80. let ženy z kmene v Amazonském pralese v Peru zasahovaly při lovu místní hlodavce mačetami.

Studie vycházející z terénních pozorování, která se uskutečnila v 90. letech, popsala, jak prababičky i pětileté dívky chytaly ve střední Africe při lovu dikobrazy do pastí.

V minulosti podléhal tento typ výzkumu zkreslení, které spočívalo v tom, že jej vykonávali především muži, kteří se při terénní práci ptali hlavně na životy mužů, případně se vycházelo z mylné domněnky, že pokud se vedle kostry najdou lovecké nástroje, „je jasné, že musí jít o muže“.
Že je taková představa mylná, ukazuje studie časopisu Scientific Reports z roku 2020. Autorský tým v ní popsal nález kostry v Peru staré devět tisíc let a pohřbené s velkým množstvím loveckých nástrojů.

„Všichni jsme předpokládali, že půjde o muže,“ říká antropolog a spoluautor studie Randall Haas z Wayne State University v Detroitu. „Seděli jsme tam a říkali jsme: ‚Fíha! To je úžasné. Musel to být velký lovec, velký válečník. Možná byl náčelníkem!‘“

Vědec řekl, že ho ani nenapadlo zpochybnit pohlaví zkoumané osoby, ale dodatečná analýza jednoznačně prokázala, že šlo o ženu.

Haas a jeho kolegové proto zpětně přezkoumali záznamy o podobných nálezech na americkém světadílu za posledních 70 let. Zaměřili se na období od pozdního pleistocénu (před 129 tisíci lety) až do období kolem šesti tisíci let před naším letopočtem a zjistili, že ve 27 hrobech jedinců s loveckými nástroji našli 11 případů, kdy daná osoba byla ženského pohlaví.

Podle provedené statistické analýzy tvořily ženy 30 až 50 % jedinců pohřbených s loveckými nástroji ve starobylých hrobech v Americe. „Lov velkých savců v tomto období v Americe byl genderově neutrální činností, nebo téměř neutrální,“ řekl Haas.

Podle vědce se hypotéza, že lovcem je muž, považovala v minulosti za samozřejmou a nikoho nenapadlo, aby ji zpochybňoval. „Mnozí lidé si tuto otázku vůbec nekladli,“ říká Haas.

Uvedená idea již dnes není součástí vědeckého mainstreamu, ale v myslích laiků stále přetrvává. Například studie z roku 2019 ukázala, že pokud do vyhledávače Googlu zadáte, aby vám zobrazil „prehistorické lidi“, ukáže se vám 207 znázornění lovících mužů, ale jen 16 zobrazení žen.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.