COOLna

Někteří entomologové opakovaně požadují, aby se přejmenovaly druhy, které nesou jména pachatelů masových zločinů. Nejkřiklavějším příkladem jsou druhy pojmenované po vůdci nacistického Německa Adolfu Hitlerovi.

Hitlerovo jméno nesou nejméně dva druhy z říše hmyzu: Rochlingia hitleri, vyhynulý létající hmyz z období karbonu před 359 až 299 miliony let, a žijící Anophthalmus hitleri, slepý jeskynní brouk ze Slovinska. Oba druhy objevili a pojmenovali ve třicátých letech minulého století němečtí výzkumníci.

Po Hitlerově spojenci, vůdci fašistické Itálie Benitu Mussolinim, zase dostal jméno motýl Hypopta mussolinii, který pochází z Libye, jedné ze zemí okupovaných Itálií v době Mussoliniho vlády.

Organizace, která schvaluje a zaznamenává názvy všech živočišných druhů, však změnu názvů odmítá.
Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu (ICZN) zveřejnila letos v lednu v magazínu Zoological Journal of the Linnean Society obsáhlý článek, v němž doporučuje „pokračovat v používání zavedených vědeckých názvů tak, jak byly původně zaevidovány“.

Komise tvrdí, že změna názvu druhu by způsobila zmatek mezi vědci, protože dotčený druh by najednou měl ve vědecké literatuře dva různé názvy. A to je v rozporu s hlavním cílem organizace pro názvy živočichů – stabilitou.
Členové komise také upozornili, že s přejmenováním několika málo druhů by se mohla otevřít Pandořina skříňka a byly by vznášeny požadavky na další změny názvů.

Entomologové upozorňují, že názvy některých druhů jsou nehumánní. Nejen to, dokonce mohou způsobit jejich nositelům vážné problémy. Hitlerův brouk byl téměř vyhuben, protože mezi neonacisty je po něm značná poptávka. Za jeden kus se platí až tisíc dolarů.

Tito vědci se domnívají, že je načase uznat minulé chyby a Hitlerova brouka i Mussoliniho motýla přejmenovat. Upozorňují na to v sérii článků, zveřejněných v Zoological Journal of the Linnean Society.

Píší v nich, že věda by neměla být vyňata z širších společenských souvislostí jen pro to, aby usnadnila život výzkumných pracovníků.
„Nemůžeme upřednostňovat zavedený pořádek v odborné literatuře před humanismem,“ říká v časopisu Science Marcos Raposo, taxonom Národního muzea Federální univerzity v Rio de Janeiru a spoluautor jednoho z článků.

„Biologické vědy jsou neoddělitelnou součástí společnosti,“ píše se v dalším článku, „a proto je důležité pochopit, že biologie, včetně související oblasti zoologické nomenklatury, by neměla fungovat ve vakuu zcela nezávisle na společenských normách.“

Výzkumníci požadují, aby se Komise pro zoologickou nomenklaturu začala zbývat etikou sporných názvů. Členové komise však namítají, že jsou taxonomové, ne etici.

Není to první spor týkající se názvů druhů. Botanici obdobnou debatu o rostlinných druzích s problematickými názvy vedli. Vyvrcholila v roce 2021.

O přejmenování některých druhů se bude hlasovat na Mezinárodním botanickém kongresu v Madridu v červenci 2024 a výsledek by mohl předznamenat spor o názvy hmyzu, které připomínají historická monstra – Hitlera a Mussoliniho.

Mají se však vědci zabývat pouze evidovanými jmény? Nebylo by načase dohodnout se na prevenci obdobných případů v budoucnosti? Dá se to přece udělat jednoduše – tak, že se zakáže dávat nově objeveným druhům zvířat a rostlin dávat jména lidí.

Udělej mi radost a pozvi mě na kávu. Opravdu mě potěší, když si ji jednou nebudu muset koupit sama.